Volfová použila toto tvrzení jako argument pro svůj návrh, aby v zemi byly legalizovány anonymní porody. Žena by pak měla zákonné právo porodit v nemocnici a nikomu neříci své jméno.
Lékaři by neměli důvod hledat "náhradní" matku, protože dítě by mohlo být zcela legálně považováno za nalezence a velmi brzy být předáno k adopci. Návrh takového zákona má na nadcházející schůzi projednávat Poslanecká sněmovna. "S dítětem, které úředně neexistuje, se dá manipulovat. Když ho bude moci porodnice vykázat, narodí se legálně," vysvětlila Volfová.
Kritici legalizace anonymních porodů - například známý dětský psycholog Jiří Dunovský - varovali, že takové porody by mohly vést k obchodům s dětmi. Skutečná matka by totiž nebyla nikde evidována. Na to však Volfová opáčila, že by tomu bylo naopak: "Obchod s dětmi tu už v podstatě je a my mu tímto návrhem naopak zamezíme," uvedla Volfová.
V kuloárech dodala, že ví o jednom zařízení, "kde takto udali šest dětí za tři roky a fiktivními matkami byly převážně cizinky". Ty se pak odvděčily nemocnici "třeba sponzorským darem". Volfová však odmítla uvést jakákoli konkrétní fakta, jimiž by mohla svá slova doložit. Naopak prohlásila, že to nikdy neudělá.
"Jen proto jsem se to dozvěděla," zdůvodnila to. Poslankyně tvrdí, že lékaři pomohli ženě a pomohli dítěti, které by se jinak buď vůbec nenarodilo, nebo by je matka někde odložila a v krajním případě i zabila.
Zhruba desítka předních porodníků, které MF DNES oslovila, odmítla slova Volfové potvrdit. Nanejvýš byli ochotni připustit, že teoreticky je možné zařídit, aby za rodičku byla v dokumentech považována žena, která ve skutečnosti těhotná nebyla. Žena by sice měla chodit do těhotenské poradny, ale povinnost nemá, u cizinek pak tato okolnost odpadá zcela.
"Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel," řekl předseda porodnické sekce České gynekologicko-porodnické společnosti Vít Unzeitig. "Rodička v porodnici přichází do kontaktu s mnoha lidmi z personálu, pokud by měla být její totožnost zfixlována, museli by to dělat velmi důkladně. I když teoreticky to možné je."
Na semináři, jehož se zúčastnilo i několik porodníků, na tvrzení Volfové nikdo nezareagoval tedy ani nevystoupil proti. "Všichni jsme tím byli zaskočeni," řekl poslanec Milan Cabrnoch. Podobně reagovala i Lucie Talmanová, jež je spolu s Volfovou jednou z překladatelek zákona.
Ti, kteří připustili, že by na slovech Volfové mohlo něco být, zase trvali na zachování anonymity. "Před lety se mi něco takového doneslo - někdo mi volal a dotazoval se, zda bych něco takového nezprostředkoval," uvedl jeden z pražských gynekologů.
A ředitelka jednoho mimopražského kojeneckého ústavu podotkla: "Sociální pracovnice vědí, že nějaká žena má porodit dítě, které nechce. A najednou to dítě nemá. V kuloárech se pak mluví o tom, že v nemocnici mají připravenou matku, na kterou se dítě vykáže." Ani ona nechtěla říci jméno. Prý to má z druhé ruky a nikdy by nic nemohla dokázat.
O obchodování s dětmi už před lety spekuloval tisk. Konkrétním popudem byl případ čtyřletého děvčátka z Pelhřimova, které jeho matka prodala za třicet tisíc.
Vše vyšlo najevo, když se rozhodla žádat dítě zpátky a dceru pak málem utýrala.
Předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková, která se semináře rovněž zúčastnila, komentovala sdělení Jany Volfové slovy: "Pokud v českých nemocnicích nejsou žádné nezávislé kontroly, ať už ze strany zřizovatelů či správních rad, pak kdokoli může cokoli tvrdit. Tvrzení poslankyně je jistě opřeno o nějakou informaci z řad lékařů - asi dostala takzvanou důvěrnou informaci."
