Volební zisk menší než v roce 2006 může letos teoreticky stačit na více křesel.

Volební zisk menší než v roce 2006 může letos teoreticky stačit na více křesel. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Šikana malých stran? Letos může i malý zisk stačit na hodně křesel

  • 398
Případ smolného výsledku Strany zelených, která v roce 2006 získala jen šest poslanců za 6,3 % volebního zisku, se letos nemusí opakovat. Může za to odliv voličů od velkých stran v kombinaci s velikostí obvodů a d'Hondtovým volebním dělitelem, podle kterého se mandáty přidělují.

Hned několik stran letos aspiruje na těsné překonání pětiprocentní hranice. Různé modely do její blízkosti staví ODS (ta podle některých průzkumů je bezpečně nad pěti procenty), KDU-ČSL, Úsvit, SPOZ a zelené (kteří se dle výsledků z průzkumů ze zmíněné pětice jeví relativně nejslaběji). V posledních dnech se ke dvěma až třem procentům "vyšvihli" Svobodní a Piráti.

S ohlédnutím o tři roky zpět je letos na hraně více stran. Tehdy kladly agentury CVVM, Median a Factum Invenio (nyní ppm factum) do této kategorie tři partaje - zelené, lidovce a Zemanovce.

Zelení v roce 2006

Ve sněmovních volbách v roce 2006 dosáhli zelení celorepublikově 6,3 %. V Libereckém kraji měli dokonce 9,6 %. Ani tento výsledek tehdy nestačil Petru Pávkovi na to, aby se stal poslancem. Těch strana "dobyla" jen šest.

Slabý výsledek zelených se v roce 2009 podepsal pod pád celé vládní koalice - když se od klubu zelených odštíply Olga Zubová a Věra Jakubková, vláda padla.

Teď volební model ppm factum přisoudil KDU-ČSL se ziskem 5,9 % dvanáct mandátů a ODS se 7,2 procenty hlasů osmnáct poslaneckých křesel. V porovnání se zelenými před sedmi lety to pro strany s možným ziskem slabě nad pět procent nevypadá vůbec zle. Až jednoho napadne, že ta čísla musí být vymyšlená.

Nemusí.  Systém přidělování mandátů v krajích funguje tak, že křesla rozdělovaná v kraji (podle počtu platných hlasů v kraji) přiděluje postupně od regionálně nejsilnější strany k nejslabší (podrobně jsme o tom psali zde). V menších krajích, zejména Karlovarském a Libereckém, se na slabší strany vůbec nemusí dostat.

Jenže pokud by volby dopadly stejně jako zmíněný výzkum ppm factum, nastala by situace velmi odlišná od roku 2006, z nějž pochází známý případ "zaříznutí" zelených. Dvě nejsilnější strany, tehdy ODS a ČSSD, strhly na svou stranu 68 % voličů. Nyní ppm factum dvěma nejsilnějším stranám ve volebním modelu (ČSSD a KSČM) v součtu přisuzuje jen 40 % a ostatní průzkumy jsou na tom podobně.

Důležité jsou přitom ještě dva další faktory: to, kolik stran se do Sněmovny dostane (čím více, tím méně křesel na každou z nich zbude - přehoupnutí některé strany přes pět procent proto může výrazně promluvit do povolební koaliční matematiky) a jaká je struktura podpory strany v krajích.

Extrémní smolaři

"Velký vliv na to, jak dopadnou mandáty, má skutečnost, jak vypadá procentuální rozložení v krajích a to, jak velký význam mají kraje v rámci voleb," potvrzuje František Bartoš ze společnosti ppm factum.

"V přepočtu dopadají nejlépe strany, které mají relativně stabilní rozložení voličských hlasů po celé České republice. To rovnoměrné rozložení podpory bylo vždycky vidět u těch větších stran, které byly stabilizované v povědomí veřejnosti. U malých stran záleží, kde zabodují a kde ne," shrnul pro iDNES.cz Bartoš.

Zmínění zelení v roce 2006 měli smůlu v tom, že jim v některých krajích k dalšímu mandátu chybělo jen pár hlasů. Nejvýrazněji (9,6 %) uspěli právě v Libereckém kraji, který má ale málo voličů a tím pádem i poslanců. Necelých deset procent zisku by totiž nyní v Libereckém kraji na poslanecký mandát - při vyrovnanějších silách - mohlo stačit. Tajenku však zodpoví až sobotní volební odpoledne a sčítání hlasů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video