Předseda Pravých Finů Timo Soini oslavuje volební úspěch (17. dubna 2011)

Předseda Pravých Finů Timo Soini oslavuje volební úspěch (17. dubna 2011) | foto: AP

Volební úspěch finských populistů ohrožuje záchranný fond eurozóny

  • 191
Finské parlamentní volby vyhrála konzervativní Národní koaliční strana (KOK). Senzací se ale stala euroskeptická strana Praví Finové, která se ziskem 19 procent hlasů skončila třetí. Volební úspěch populistické strany by mohl ohrozit osud záchranného fondu eurozóny.

Praví Finové se v konečném pořadí umístili těsně třetí s 19 procenty hlasů, které jim vynesly 39 mandátů - po minulých volbách jich měli šest. Vítězná KOK má 44 mandátů, což je o šest méně než při minulých volbách.

Druhé místo ve volební statistice patří sociálním demokratům, kteří mají zisk 19,1 procenta hlasů a budou mít 42 poslanců. Ve srovnání s volbami v roce 2007 přišli o tři mandáty.

Největší ztrátu zaznamenal Finský střed (KESK) premiérky Mari Kiviniemiové, který spolu s KOK tvořil do voleb středopravou vládní koalici. S 15,8 procenta hlasů obsadil až čtvrté místo a v parlamentu ho bude zastupovat 35 poslanců - o 16 méně než dosud.

Žádná další strana nezískala přes deset procent hlasů. Volební účast byla vysoká, těsně překročila hranici 70 procent.

Předseda finské Národní koaliční strany Jyrki Katainen slaví úspěch ve volbách (17. dubna 2011)

Finská premiérka a předsedkyně strany Finský střed (KESK) Mari Kiviniemiová (17. dubna 2011)

Podle finských médií by mohla být příští vláda sestavená ve druhé polovině května. Pokud volební komise výsledky oficiálně potvrdí, bude sestavením nové vlády pověřen vůdce konzervativců z KOK Jyrki Katainen.

Úspěch populistů nadělá vrásky záchranářům v Bruselu

Zemětřesení na finské politické scéně může mít podle analytiků dramatický vliv na podobu budoucí finské politiky. Ve dvousetčlenném parlamentu se dosavadní koalice KOK a KESK neobejde bez dalšího partnera. Jak národně orientovaní Praví Finové, tak i sociální demokracie mají ale výhrady k evropské politice dosavadní vlády.

Ve hře je osud záchranného fondu eurozóny. Na rozdíl od řady jiných zemí má finský parlament právo hlasovat o jeho podobě, což by v případě silných pozic euroskeptiků mohlo zablokovat snahy o stabilizaci evropských financí. Bez finského hlasu se eurozóna neobejde.

Finské volby

Tabulka čtyř nejúspěšnějších stran po sečtení všech volebních hlasů:

Národní koaliční strana 20,4 procenta hlasů, 44 mandátů

Sociální demokracie 19,1 %, 42 mandátů 

Praví Finové 19 %, 39 mandátů 

Finský střed 15,8 %, 35 mandátů

Pokud totiž ze systému záchranného fondu kterákoli země vypadne, systém se zhroutí a evropská dluhová krize se tak ještě zhorší v době, kdy se po Řecku a Portugalsku objevují noví kandidáti na finanční pomoc, například Španělsko nebo Itálie.

Finsko se zavázalo ručit v hlavním záchranném fondu eurozóny částkou ve výši osmi miliard eur (194 miliard korun). "Musíme přestat s rozdáváním peněz cizím státům. Je nás jen 5,5 milionu, prostě si to nemůžeme dovolit," komentovala v závěru kampaně situaci kandidátka Pravých Finů Tuula Kuusinenová.

Šéf Pravých Finů Timo Soini označil volební den za "historické datum pro dějiny Finska" a dodal, že očekává pozvání ke koaličním rozhovorům. Představitelé dosavadní středopravé koalice uklidňují finské veřejné mínění, že obávat se protievropsky zaměřeného parlamentu není třeba. Budou-li Praví Finové přizváni do koalice, budou prý muset zmírnit svou protievropskou rétoriku.

Finská sociální demokracie, další koaliční kandidát, sice není proti Evropské unii, ale nesouhlasí se způsobem, jakým eurozóna řeší kritickou finanční situaci Řecka a Portugalska. Podle analytiků je tak možné, že bez ohledu na podobu budoucí koalice bude její součástí euroskeptická strana.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video