Celých 95 procent občanů se domnívá, že Česká republika potřebuje výraznou změnu na politické scéně. Do středu zájmu voličů se dostávají neparlamentní politické subjekty. Podle průzkumu společnosti ppm factum (tiskovou zprávu najdete zde) je 83 procent Čechů přesvědčeno, že by ve volbách měly dostat šanci.
Ukazují to výsledky stranických preferencí. Shodně pět procent oslovených občanů by svůj hlas vhodilo buď Straně práv občanů - Zemanovcům nebo hnutí Ano, které vede podnikatel Andrej Babiš. Výzkumná agentura uskutečnila dotazování na objednávku hnutí Ano, ujišťuje však o správnosti a nezávislosti zjištění.
Nárůst preferencí hnutí Ano je pravděpodobně spojen s nárůstem aktivit tohoto hnutí, mimo jiné s masivní billboardovou kampaní, uvádí zpráva agentury.
Parlamentní ODS, která prochází politickou krizí kvůli červnovému zásahu na úřadu vlády, získala jen o jedno procento více - volilo by ji šest procent oslovených.
První ČSSD má dvakrát více sympatizantů než druhá TOP 09
Nejlépe jsou na tom u voličů stále tři zavedené strany. S velkým náskokem vyhrává ČSSD, kterou by volilo 21 procent lidí. Druhá TOP 09 se těší podpoře deseti procent občanů. Devět procent lidí by svůj hlas dalo komunistické straně. S KDU-ČSL aktuálně sympatizují tři procenta voličů, s hnutím Úsvit Tomia Okamury dvě procenta.
Na nové tváře sázeli voliči i ve volbách v roce 2009. Do Sněmovny poslali dvě: TOP 09 a Věci veřejné. Společně s ODS pak sestavily vládu. Zatímco TOP 09, která se rekrutovala především z řad bývalých členů KDU-ČSL a Starostů, se kterými se spojila, je podle průzkumu u voličů nejoblíbenější pravicovou stranou, Věci veřejné se do něj ani nedostaly.
Strana, kterou podle mnoha svědků řídil tehdejší majitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta, způsobila několik vládních krizí. Někteří členové se později oddělili a založili stranu LIDEM. Věci veřejné poté odešly z vlády. MF DNES také upozornila na Bártovu strategii pro léta 2009 až 2014, ze které vyplynulo, že politika měla být nástrojem pro rozvoj Bártova podnikání.
Nic však ještě není rozhodnuto. Celá čtvrtina voličů stále neví, komu svůj hlas v předčasných volbách dá. Deset procent by nevolilo žádnou politickou stranu.
Preference nepředstavují předpokládaný výsledek stran ve volbách, tento volební model však agentura neuvedla.
