V norských volbách vítězí pravice, ve vládě můžou usednout i radikálové

  • 68
Dosud opoziční strany pravého středu získaly v pondělních norských parlamentních volbách jasnou většinu. Sociální demokraté dosavadního premiéra Jense Stoltenberga však zůstávají se ziskem 30 procent hlasů nejsilnější stranou. Vyplývá to z předběžných výsledků hlasování. Na vládě se nejspíše budou podílet i radikálové z Pokrokové strany, jejímž členem byl po určitou dobu i Breivik.

Ačkoliv volby oficiálně připadly na pondělí, norské úřady vyšly voličům vstříc a dveře volebních místností se jim v téměř polovině obcí otevřely již v neděli. Volební urny se definitivně uzavřely v pondělí v devět hodin večer.

Příští norská vláda bude mít pravděpodobně v čele předsedkyni konzervativců Ernu Solbergovou, které se přezdívá "železná Erna". Blok čtyř pravicových stran zahrnující konzervativce i populisty může dohromady počítat s 96 mandáty z celkových 169. Dosavadní červeno-zelená koalice jich získala údajně jen 73.

Vláda levého středu je u moci od roku 2005, ale sociální demokraté po novém rozdání karet už nedokážou se svými přirozenými partnery vytvořit potřebnou parlamentní většinu.

Na sestavování nové vlády by se mohla také podílet populistická Pokroková strana prosazující silně anti-imigrační politiku, která získala 16 procent hlasů. Stalo by se tak poprvé po 40 letech od jejího vzniku, přestože představuje druhou nejsilnější politickou frakci v zemi. Pokroková strana dosud nikdy nebyla vládní stranou. Ostatní politické strany jí dosud vždy přístup k vládním křeslům zablokovaly.

Možný nástup radikálů do vlády budí emoce

Možná účast Pokrokové strany při sestavování nové vlády však vyvolává v Norsku značně vypjaté emoce. Jejím členem byl svého času i pravicový radikál Anders Breivik, který v červenci 2011 v centru Osla a na ostrově Utoya připravil o život 77 lidí. Strana se sice od něj veřejně distancovala a po osudných červencových událostech před dvěma lety zmírnila i svoji anti-imigrační rétoriku, přesto však zůstává ostře vyhrazená vůči přistěhovalcům.

Restrikce na poli přistěhovalecké politiky prosazovala také šéfka konzervativců Erna Solbergová v letech 2001 až 2005, kdy šéfovala ministerstvu pro místní rozvoj. Ideologicky tedy ke kontroverzní Pokrokové straně nemá daleko a není tudíž vyloučeno, že s nimi konzervativci společně zformují vládu.

Ostatně ještě před volbami avizovala Pokroková strana, že vládu Solbergové nepodpoří, pokud se v ní také nebude angažovat. A právě to mezi částí Norů vyvolává obavy.

"Děsí mě, že by se Pokroková strana mohla dostat k moci," upozorňuje na možnou změnu politických poměrů jeden z přeživších Breivikova masakru na ostrově Utoya, devětadvacetiletý Vegard Wennesland. "Někteří z jejich čelních představitelů i nadále užívají silně anti-imigrační rétoriky. Takovýto druh rétoriky vytváří jen více nepřátelské ovzduší," dodal. Britskému listu The Times se svěřil, že z obav z možného nárůstu vlivu radikálů volil levici.

Středolevá vláda premiéra Jense Stoltenberga řídila pětimilionové Norsko od roku 2005. Její osmileté období u moci představuje výjimečně dlouhou etapu vzhledem k častému střídání vlád v zemi. Podle pozorovatelů Stoltenbergově vládě značně uškodil právě Breivikův masakr, po němž čelila ostré kritice, že atentátům nezabránila včas.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video