Džibrílovo Spojenectví národních sil seskupuje přes 40 politických organizací a přes 200 organizací občanské společnosti. Libyjci jim ve volbách svými hlasy zajistili 39 z 80 křesel v parlamentu, která jsou určena politickým stranám.
Politická odnož libyjského Muslimského bratrstva, Strana spravedlnosti a výstavby, obsadí 17 křesel. Jenže libyjské národní shromáždění má celkem dvě stě křesel. Sto dvacet z nich je vyčleněno pro nezávislé kandidáty a o těch se zatím moc neví. Kam tedy bude sněmovna směřovat, zatím není jasné.
Jména nezávislých kandidátů už volební komise oznámila také, zatím ale nikdo netuší, jaká politická spojenectví vytvoří. Národnímu shromáždění by také mohly dominovat nepředvídatelné frakce různých kandidátů zvolených na základě lokálních konexí, pověsti a sociálního postavení spíše než na základě ideologie, píše agentura Reuters.
Výsledek libyjských voleb vybočil ze série volebních vítězství islamistů v dalších regionech, které loni zasáhlo takzvané arabské jaro. Islamisté s převahou zvítězili například v Tunisku i Egyptě, kde si obyvatelé nedávno zvolili i islamistického kandidáta coby nového prezidenta.
Spojenectví národních sil, které bývá západními médii označováno jako liberální, nicméně odmítá nálepku sekularistů a samo sebe popisuje spíše jako umírněnou islámskou politickou stranu. Analytici předvídají, že by se mohlo spojit s některými menšími stranami a množstvím nezávislých poslanců a vytvořit většinu.
Nicméně ryze islámská Strana spravedlnosti a výstavby je přesvědčena, že také získá mezi nezávislými spoustu spojenců.
Libye je už teď konzervativní zemí, kde je zakázán alkohol a většina žen se halí do závojů, a výsledky voleb jen těžko přinesou novou éru liberálních reforem, píše Reuters. Na druhou stranu analytici Džibrílovi přičítají schopnost postavit zpátky na nohy ekonomiku země, která má velkou šanci se díky obrovským ropným zásobám rychle vzpamatovat.
Stane se Džibríl libyjským prezidentem?
Hlavním úkolem nově zvolené sněmovny bude kromě jmenování premiéra a schvalování zákonů také příprava na nové parlamentní volby, které budou vypsány poté, co libyjští zákonodárci v příštím roce vytvoří zcela novou ústavu.
Mahmúd Džibríl (14. července 2012)
Mezitím sílí spekulace o budoucnosti Mahmúda Džibríla, který byť vede Spojenectví národních sil, tak sám ve volbách nekandidoval. I proto se hovoří stále častěji o tom, že by se mohl vynořit jako příští libyjský lídr, případně jako prezident. Pokud tedy nová ústava tuto formu vlády zavede.
Libyjci šli začátkem k července k prvním svobodným volbám po několika desítkách let. Moc tam třímal ve svých rukou od převratu v roce 1969 až do svého loňského svržení Muammar Kaddáfí, který se ovšem neoznačoval coby prezident. Excentrický plukovník oficiálně neměl žádnou funkci, titulovali ho jako vůdce libyjské revoluce. Volební komise v úterý oznámila, že prvních voleb po pádu Kaddáfího se zúčastnilo 62 procent voličů.
