Opoziční sdružení Kukuriku by mělo mít ve 151členném parlamentu většinových 77 křesel, oproti 48 pro vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ) dosavadní premiérky Jadranky Kosorové. HDZ bylo u moci osm let, Kosorová už oznámila jeho odchod do opozice.
Ve sdružení Kukuriku se spojily tři strany - sociální demokraté (SDP), Istrijské demokratické shromáždění (IDS) a Chorvatská strana důchodců (HSU). Kandidátem na premiéra je předseda SDP, bývalý diplomat Zoran Milanovič.
"Chorvatští občané nám dali důvěru. Dali nám šanci řídit Chorvatsko a naše odpovědnost je ohromná. My tu důvěru nezklameme," citovala pravděpodobného příštího chorvatského premiéra agentura AFP. "Naše politika bude politikou spravedlnosti, důstojné mzdy za poctivou práci."
Záhřeb má v pátek na summitu v Bruselu podepsat přístupovou smlouvu s Evropskou unií. Osmadvacátým členem společenství se má Chorvatsko stát 1. července 2013.
Starostu Lublaně čeká obtížné vyjednávání
O víkendu se volilo také ve Slovinsku. Volby těsně vyhrála nová středo-levicová strana Pozitivní Slovinsko starosty Lublaně Zorana Jankoviče. Zvítězila ale jen těsně a Jankoviče čekají týdny obtížných koaličních jednání s menšími parlamentními stranami.
Jankovičova strana získala podle agentury AP v konečném výsledku podporu 28,5 procenta voličů a bude mít v devadesátičlenném parlamentu 28 křesel. Pro sestavení vlády proto musí získat partnery.
"Sestavení koalice bude obtížné," předpovídá politická komentátorka slovinského deníku Delo Tanja Staričová. "Jankovič bude muset nabídnout koaliční partnerství prakticky všem malým stranám v parlamentu a rozdíly jsou velké," řekla agentuře Reuters.
Favorizovaná středo-pravicová Slovinská demokratická strana (SDS) bývalého premiéra Janeze Janši bude mít po zisku 26,2 procenta hlasů v parlamentu šestadvacet zástupců. Janša už přiznal porážku a blahopřál Jankovičovi k vítězství jeho strany.
Široká koalice by ale mohla omezovat schopnost nové vlády přijímat bolestné ekonomické reformy, které země potřebuje. Ty budou zahrnovat mimo jiné zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu, která je v současnosti ve Slovinsku nejnižší mezi státy Evropské unie - 57 let u žen a 58 u mužů.
Slovinci v neděli poprvé v novodobé historii svého státu hlasovali v předčasných volbách. Důvodem k tomu byl zářijový pád vlády levicového premiéra Boruta Pahora, která nepřežila hlasování o důvěře kvůli kontroverznímu návrhu důchodové reformy.
