| Strany opoziční smlouvy (ČSSD a ODS) ztratily nadpoloviční většinu v Senátu. Při projednávání běžných zákonů to nemusí mít velký význam - když Senát vrátí zákon sněmovně, poslanci mohou senátory přehlasovat. Ale třeba volební zákon musí schválit jak sněmovna, tak Senát. Také při volbě prezidenta musí vítěz získat většinu jak ve sněmovně, tak v Senátu. (Ve třetím kole ovšem hlasují poslanci a senátoři dohromady.) |
Opozičně smluvní blok ČSSD a ODS ztratil ústavní většinu, avšak zároveň bude schopen blokovat ústavní změny, které by případně chtěly prosadit strany Čtyřkoalice s podporou komunistů a nezávislých senátorů.
Voleb se zúčastnilo zhruba 21,6 procenta lidí.
Komunisté nakonec jeden mandát ztratili
Světové agentury o českých volbách
Komunisté, kteří měli ve hře po prvním kole osm politiků, nakonec nad soupeři z ODS nebo Čtyřkoalice nevyhráli ani jednou. To znamená, že oproti dosavadnímu stavu jednoho senátora ztratili (měli čtyři, mají tři).
| Černí jezdci neumějí prohrávat Přečtěte si glosu iDNES. |
| Klaus potrestal fotografa MF DNES Přečtěte si o incidentu ve štábu ODS. |
To, že ODS a ČSSD ztratí kontrolu nad Senátem, bude také znamenat, že o předsedovi Senátu už nebude rozhodovat opoziční smlouva. Podle ní tato funkce připadala ODS. "Vždycky je těžší mandát obhajovat, než se o něj ucházet jako čerstvá kandidátka," komentovala svou porážku Libuše Benešová. Řekla, že místopředsedkyní ODS přes volební neúspěch zůstane.
Své křeslo obhájil Petr Pithart (Čtyřkoalice), naopak ministr Jan Kavan v Prostějově prohrál s Robertem Kolářem ze Čtyřkoalice.
Předseda Unie svobody Karel Kühnl řekl: "Je to důkaz, že se Čtyřkoalice definitivně zapsala do srdcí voličů a voliček. Musíme se hned začít připravovat na parlamentní volby v roce 2002".
|
Jak u voleb dopadly známé osobnosti | ||
| obvod | vítěz | poražený |
| 41 - Benešov | Helena Roegnerová (Čtyřkoalice) | Libuše Benešová (ODS) |
| 38 - Mladá Boleslav | Jaroslav Mitlener (ODS) | Jiří Dienstbier (ČSSD) |
| 62 - Prostějov | Robert Kolář (Čtyřkoalice) | Jan Kavan (ČSSD) |
| 44 - Chrudim | Petr Pithart (Čtyřkoalice) | Petr Štěpánek (ODS) |
| 5 - Chomutov | Alexandr Novák (ODS) | Ladislav Drlý (KSČM) |
Co stojí za nízkou účastí
Volební účast byla stejně slabá jako u voleb před dvěma lety. Právo hlasovat využil ve druhém kole jen každý pátý občan.
Václav Klaus se kvůli malé účasti vyslovil pro reformu Senátu. "Nemělo by jít o žádné samostatné senátní volby, ale o součást voleb krajských. Aby to byl jakýsi průnik výsledků krajských voleb, který by obsadil horní komoru našeho parlamentu," vysvětlil.
Hlavní důvody extrémně nízké volební účasti jsou podle odborníků dvojí.
Za prvé: přesvědčení, že Senát je zbytečný a volby do něj politiku neovlivní. "Nízká volební účast je forma hlasu," soudí sociolog Jaromír Volek. "Lidé hlasují tím, že nejdou k volbám. Oni vlastně říkají: Nemáme důvod vyjadřovat se k Senátu nějakým jiným způsobem než jej ignorovat, protože jeho význam pro naše každodenní životy vnímáme jako nulový."
Druhý důvod: znechucení politikou jako takovou. "Lidé jsou politiky rozčarováni. Cítí nejistotu, která pramení z toho, že se lidé v politice těžko orientují," řekl volební expert Jan Hartl.
| Nejtěsnější rozdíly | |||
| obvod | vítěz | vyhrál rozdílem | poražený |
| 38 Mladá Boleslav | Jaroslav Mitlener (ODS) | 0,4 %(111 hlasů) | Jiří Dienstbier (ČSSD) |
| 80 Zlín | Jiří Stodůlka (Čtyřkoalice) | 2,0 %(422 hlasů) | Stanislav Mišák (ČSSD) |
| 23 Praha 8 | Alena Palečková (ODS) | 2,2 %(573 hlasů) | Jiřina Voňková (Čtyřkoalice) |
| 35 Jablonec n. N. | Soňa Paukrtová (Čtyřkoalice) | 2,8 %(598 hlasů) | Jiří Čeřovský (ODS) |
| 74 Karviná | Ondrzej Feber (Čtyřkoalice) | 3,4 %(692 hlasů) | Milada Halíková (KSČM) |
| 14 České Budějovice | Jiří Pospíšil (ODS) | 3,8 %(741 hlasů) | Petr Petr (Čtyřkoalice) |
Jinak to vystihl vedoucí jednoho obchodu v Krakovské ulici v Praze, jenž na dveřích poděkoval všem, kteří se o chabou účast zasloužili. "Konečně to vypadá, že se politická špína volí sama," napsal.
Názoru, že politika je špinavá věc, v průzkumech přitakávají víc než dvě třetiny lidí. Podle zjištění agentury STEM považuje politiku za špinavost a politiky za prospěcháře 70 procent občanů. Jen asi čtvrtina lidí si myslí, že dnešní politici mají lepší morálku než ti před rokem 1989.
| Volební propady | |||
| obvod | vítěz | rozdíl | poražený |
| 41 - Benešov | Helena Roegnerová (Čtyřkoalice) | 49 % | Helena Benešová (ODS) |
| 77 - Vsetín | Jaroslav Kubín (nezávislý) | 42,4 % | Vladimír Oplt (ODS) |
Znamená to, že lidé na politiku rezignovali, že se stáhli do sebe a veřejné dění je nezajímá? Ne tak docela. K volbám do Poslanecké sněmovny by teď podle průzkumů přišlo asi 70 procent lidí (ale pokud jde o volební účast, dotázaní v průzkumech často tvrdí, že půjdou volit, ač ve skutečnosti pak hlasovat nejdou).
Lidé podle průzkumu výrazně odlišují názor na společenské poměry a na to, jak se mají oni sami. Politiku a situaci v zemi hodnotí kriticky, kdežto své vlastní vyhlídky mnohem líp. "Lidé se naučili nestarat se o politiku, jejich občanský i soukromý život se odbývá jinde. Řekli si, že se zařídí podle svého," vysvětlila to vloni ředitelka
Institutu pro výzkum veřejného mínění Eliška Rendlová.
Politici přiznávají, že nezájem o volby je i jejich vina. Podle místopředsedy Unie svobody Vladimíra Mlynáře nedokázali senátoři za čtyři roky přesvědčit lidi, že Senát má smysl.
Volby proběhly bez problémů
Volby proběhly bez problémů. Pouze ve Svitavách bude policie zřejmě vyšetřovat původ anonymních letáků, které dostali někteří místní občané.
Pisatel v letácích uvádí, že ti, kteří odmítají volit, porušují Listinu základních práv a svobod. "Dali jsme proto podnět policii, aby tuto věc prošetřila," řekl vedoucí referátu vnitřních věcí Okresního úřadu ve Svitavách Jaromír Tomšů.
