Zajištění sněmovních voleb stálo nejvíce kraje a obce, pro které bylo ze státního rozpočtu uvolněno 310 milionů, uvedla mluvčí ministerstva financí Petra Krainová.
"Ministerstvo vnitra získalo téměř 80 milionů. Český statistický úřad, který shromažďoval a zpracovával výsledky z jednotlivých okrsků, na to dostal přes 59 milionů. Ministerstvo zahraničí mělo na hlasování v cizině 30 milionů," vypočítala mluvčí.
Celkem bylo na organizaci voleb do Poslanecké sněmovny uvolněno 479,386 milionu.
Další výdaje pro státní pokladnu představovala stokoruna za každý hlas pro šest stran, které získaly nejméně 1,5 procenta platných hlasů. "Skutečná výše příspěvku politickým stranám na úhradu volebních nákladů činí 514 milionů a 154 tisíc korun," uvedla mluvčí.
O možnosti urychlit vyhlášení předčasných sněmovních voleb se mluví nyní hlavně v Senátu. Důvodem je skutečnost, že poslanci ani po více než sedmi týdnech od voleb nebyli schopni kvůli rozporům mezi koalicí ODS, KDU-ČSL a Strany zelených na jedné a ČSSD s KSČM na druhé straně dohodnout se na předsedovi dolní komory, což je předpoklad pro její úspěšné fungování.
Sněmovna se k pátému kolu volby sejde tento pátek, vývoj ale zatím nenasvědčuje tomu, že se situace změní.
Usnadnit vypsání předčasných voleb by měl ústavní zákon, jehož návrh senátoři chtějí schvalovat v srpnu, a to 9. nebo 16. srpna. Pak by normu dostali k posouzení poslanci. K jejímu přijetí by bylo třeba souhlasu nejméně 120 z nich.
Společně s říjnovou obměnou třetiny Senátu by se tak předčasné sněmovní volby pravděpodobně už neuskutečnily, neboť prezident Václav Klaus by je musel vyhlásit nejpozději 28. srpna.
