Volby přinášejí Alžírsku naději

A l ž í r, P r a h a - Zítřejší prezidentské volby dávají určitou šanci zacelit krvácející rány, míní většina Alžířanů. V zemi, kde se v posledních devíti letech stalo násilí nedílnou částí každodenního života, stojí naděje na nalezení smíru na prvním místě. "Nic si lidé nepřejí víc než zastavení nesmyslného násilí," tvrdí rozhlasový komentátor Nacer Kettane. Alžířané budou mezi sedmi kandidáty vybírat prvního civilního prezidenta od dob, kdy ten první, Ahmed Ben Bella, byl svržen vojenským převratem.

Všemocná armáda se přitom zdaleka nestáhla zcela do pozadí.
"To, že armáda ustupuje z politického života, ještě neznamená, že nemůže v budoucnu zasáhnout, pokud to bude třeba," varoval odstupující prezident Lamín Ziruál.
Jednobarevné proklamace nedávají podle analytiků lidem mnoho vodítek, pro koho vhodit hlas. "Každý z kandidátů bez rozdílu se zaklíná hesly o usmíření a o návratu ke stabilitě," míní francouzský historik Benjamin Stora.
Mezi sedmi politiky, jejichž kandidatura byla před měsícem schválena, dávají odborníci největší šance Abdal Azíz Buteflikovi, bývalému ministru zahraničí a současně tajnému favoritovi armádních špiček.
Protivníky mu budou především Ahmad Tálib Ibráhímí, advokát dialogu s islamisty, dále veterán války za nezávislost Husajn Ait Ahmad a rovněž bývalý premiér Mulud Hamrúš.
Mnozí Alžířané ovšem jeví pramalý zájem o to, který z nich nakonec stane v čele země.
"Nebuďme naivní, armáda si už dávno nového prezidenta zvolila," vyslovuje publicistka Nadja Beyová mínění sdílené většinou mladých lidí. Ti přitom tvoří více než třetinu voličů.
"Tyhle volby jsou podvod," souhlasí portýr Ahmed. "Do hlasovací urny vhodím prázdný volební lístek, vyjde to nastejno," dodává.
O stoprocentní regulérnosti voleb není přesvědčena ani většina zahraničních analytiků.
"Zdá se nepravděpodobné, že při absenci mezinárodních pozorovatelů by mohly volby být vnímány jako zcela svobodné a spravedlivé," míní britský politolog George Joffe.
Washington ani Paříž na vyslání pozorovatelů nijak zvlášť netrvaly. "To byl myslím velký omyl mezinárodního společenství," citovala agentura Reuters alžírského právníka Saada Džebara. "Nic mě proto neopravňuje domnívat se, že by se věci nějak zásadně změnily," dodal.
Přes tyto pochyby existuje šance na určité změny, tvrdí optimisté.
"Poprvé od roku 1991 dominují v politice lidé sázející více na dialog než na konfrontaci," míní jeden západní diplomat.
Debata se prý točí především o míru, obnově a dohodě. To je důvod, spolu s klesající křivkou násilností, dívat se na alžírskou budoucnost s opatrnou nadějí, dodávají pozorovatelé