Byl obětí xenofobie, dnes je vůdcem ultrapravice, píše Bloomberg o Okamurovi

  • 262
Původ Tomia Okamury je tak multikulturní, jak jen může být. Syn české matky a japonsko-korejského otce, který si protrpěl šikanu tak vážnou, že několik let koktal a do svých čtrnácti let se pomočoval. Dnes je ironicky jedním z nejviditelnějších představitelů krajní pravice bojujících proti imigrantům, informoval v pátek Bloomberg.

„Žijeme pod totálním diktátem Evropské unie,“ domnívá se Okamura. Podle něj si ani Sovětský svaz nedovolil určovat, kdo v České republice žít smí, a kdo ne. Jeho Svoboda a přímá demokracie je zapáleným odpůrcem imigrace, usiluje o odchod z Evropské unie a přirovnává islám k „hitlerovskému nacismu“. Okamura viní muslimy ze šíření terorismu a propaguje „nulovou toleranci“ k přijímání žadatelů o azyl. 

Poslední dny rezonuje zpráva, že Svoboda a přímá demokracie se po říjnových volbách může stát pátou nejsilnější stranou v Parlamentu (nejnovější předvolební průzkum zde). Z úst česko-japonsko-korejského Okamury, který byl dle svých slov velkou část života za svůj původ šikanován, působí však protiimigrantská opatření poněkud bizarně, informovala v pátek mezinárodní média.

Šikanovali ho v Česku i v Japonsku

Tomio Okamura se narodil české matce a japonsko-korejskému otci. Když mu bylo pět let, jeho rodina se přestěhovala z Japonska do dřívějšího Československa. Rodinné problémy ho donutily strávit část dětství v dětském domově, kde začal kvůli rasistickým posměškům koktat. Až do svých čtrnácti let se pomočoval, uvedl na své stránce Okamura.

Po přerušení vysoké školy se přestěhoval zpátky do Japonska. Tam se však předsudků nezbavil, místní k němu přistupovali jako k „míšenci“. Nejdříve pracoval jako popelář, později prodával popcorn v kině. Ve svých jednadvaceti letech se vrátil zpět do Evropy. Po začátcích v cestovním ruchu se stal úspěšným podnikatelem, cílil hlavně na asijské turisty.

Když se roku 2012 zapojil do boje o prezidentské křeslo, byl už známý jako senátor a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. I přesto, že v prezidentských volbách pro nedostatek podpisů neuspěl, založil v témže roce hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. O dva roky později Úsvit po vnitřních sporech opustil a založil Svobodu a přímou demokracii (SPD).

Islám není rasa ani náboženství

Někteří považují Okamurův postoj za velmi zneklidňující. Sám Okamura je však na základě vlastních zkušeností „naprosto alergický na rasismus a xenofobii“. Islám však nepovažuje za rasu, ani za náboženství. „Je to zlá ideologie,“ prohlásil.  

Popularita Svobody a přímé demokracie v nedávných měsících vzrostla k sedmi procentům a Okamura je druhým nejoblíbenějším lídrem v zemi. Rostoucí přitažlivost jeho strany odráží protiimigrantské nálady i v ostatních evropských zemích - úspěch nacionalistické Alternativy pro Německo, slovenských Kotlebovců či maďarské vládní strany Fidesz.  

Antiimigrantská rétorika se v Česku rozšířila do většiny politických stran, včetně vládnoucích Sociálních demokratů a jejich koaličního partnera ANO. To i přesto, že Česko přijalo pouze dvanáct z 1600 uprchlíků, které dle Evropské unie přijmout mělo. 

Celý rozhovor tady.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video