Klaus ohlásil volby na 28. a 29. května.
"Termín jsem zvolil co nejblíže ke konci volebního období dosavadní Poslanecké sněmovny, abych předešel spekulacím, že jinak nastavený termín může být pro některé politické subjekty výhodný či naopak nevýhodný a abych nekrátil poslancům jejich volební období," odůvodnil prezident. - více o vyhlášení termínu voleb čtěte zde
Vlček, jehož ČSSD upřednostňovala dřívější datum, druhou část argumentu zpochybňuje.
"To, že za nejzazším možným termínem voleb je záměr nezkracovat zbytečně volební období, lze označit za přinejmenším nepřesné," napsal v prohlášení.
Připomněl, že volební období podle ústavy končí 3. června 2010, neboť v ten den se před čtyřmi lety volilo. "A to bez ohledu na termín voleb nových," dodal Vlček.
Ústavní právníci dávají za pravdu oběma argumentům. "Poslanci se ujímají funkce volbou, takže čtyřleté funkční období běží od té volby," potvrdil iDNES.cz profesor Václav Pavlíček z katedry ústavního práva pražské právnické fakulty.
V praxi to znamená, že od 29. května do 3. června budeme mít víc než 200 poslanců (kromě zcela nově zvolených i znovuzvolené), ovšem nová Sněmovna ještě nesložila slib a nemůže hlasovat.
Souběh Sněmoven bude letos nezvykle krátký
Na to, co všechno můžou nově zvolení poslanci bezprostředně po volbách požívat, zda jim třeba běží plat, je podle Pavlíčka rozdílný názor, který má i ekonomické důsledky.
"Podle mého názoru ústava říká, že máme 200 poslanců, takže nemůžou být zdvojení. Parlamentní praxe ale postupuje tak, že poslancům dobíhá mandát, což já osobně považuji za nesmyslné," konstatoval Pavlíček.
Tajemník ústavní komise Senátu Jan Kysela připomíná, že k souběhu "dvou Sněmoven" dochází vždy, letos naopak bude přechodná doba nezvykle krátká. Bývají to i dva týdny.
V mezičase by neměl rokovat nikdo
Prezident má podle Kysely pravdu v tom, že například volby v polovině května by současné poslance připravily o dva týdny času, ve kterém mohou ještě svolat schůzi a schvalovat zákony.
Předseda současné Sněmovny ale takový argument považuje za bezvýznamný. "Schůze se sejde těsně před volbami, třeba pět dní před termínem, aby projednala například zákony vrácené prezidentem a Senátem," řekl iDNES.cz Vlček. Kdyby se to stalo o dva týdny dříve, tak to podle něj při délce legislativního procesu nehraje roli.
Po vyhlášeném termínu voleb už by se Sněmovna scházet neměla. "Bylo by velmi neobvyklé, kdyby měli ti současní poslanci schůzovat ještě po zvolení poslanců nových," říká právník.
Noví poslanci ale také hned zasednou nemohou. Nejdřív musí proběhnout přezkoumání voleb a ověření jejich platnosti, pak teprve noví zákonodárci složí slib a mohou hlasovat.
Klausova slova o snaze nekrátit poslancům jejich volební období mohla být také narážkou na úspěšnou ústavní stížnost poslance Miloše Melčáka.
Soudci mu loni dali za pravdu, že má právo vykonávat mandát po celé čtyři roky, na které byl zvolen. Zrušili tak zákon, kterým si Sněmovna sama zkrátila své funkční období, aby umožnila konání předčasných voleb 9. a 10. října.
