Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volby mohly být dřív, míní Vlček. Stejně pár dnů budou „dvě Sněmovny“

  17:55aktualizováno  17:55
Šéf Sněmovny Miloslav Vlček zpochybnil prezidentův argument, proč se budou poslanci volit až na konci května. Václav Klaus uvedl, že nechce dnešním poslancům zkracovat mandát. "Na to termín voleb nemá vliv," odkázal Vlček na ústavu. Podle právníků mají část pravdy oba. Každopádně v Česku bude pár dnů přes 200 poslanců.

Předseda Sněmovny Miloslav Vlček prezidentovi připomněl, že mandát poslance končí až po čtyřech letech. | foto:  David Neff, MAFRA

Klaus ohlásil volby na 28. a 29. května.

"Termín jsem zvolil co nejblíže ke konci volebního období dosavadní Poslanecké sněmovny, abych předešel spekulacím, že jinak nastavený termín může být pro některé politické subjekty výhodný či naopak nevýhodný a abych nekrátil poslancům jejich volební období," odůvodnil prezident. - více o vyhlášení termínu voleb čtěte zde

Vlček, jehož ČSSD upřednostňovala dřívější datum, druhou část argumentu zpochybňuje.

"To, že za nejzazším možným termínem voleb je záměr nezkracovat zbytečně volební období, lze označit za přinejmenším nepřesné," napsal v prohlášení.

Připomněl, že volební období podle ústavy končí 3. června 2010, neboť v ten den se před čtyřmi lety volilo. "A to bez ohledu na termín voleb nových," dodal Vlček.

Ústavní právníci dávají za pravdu oběma argumentům. "Poslanci se ujímají funkce volbou, takže čtyřleté funkční období běží od té volby," potvrdil iDNES.cz profesor Václav Pavlíček z katedry ústavního práva pražské právnické fakulty.

V praxi to znamená, že od 29. května do 3. června budeme mít víc než 200 poslanců (kromě zcela nově zvolených i znovuzvolené), ovšem nová Sněmovna ještě nesložila slib a nemůže hlasovat.

Souběh Sněmoven bude letos nezvykle krátký

Na to, co všechno můžou nově zvolení poslanci bezprostředně po volbách požívat, zda jim třeba běží plat, je podle Pavlíčka rozdílný názor, který má i ekonomické důsledky.

"Podle mého názoru ústava říká, že máme 200 poslanců, takže nemůžou být zdvojení. Parlamentní praxe ale postupuje tak, že poslancům dobíhá mandát, což já osobně považuji za nesmyslné," konstatoval Pavlíček.

Tajemník ústavní komise Senátu Jan Kysela připomíná, že k souběhu "dvou Sněmoven" dochází vždy, letos naopak bude přechodná doba nezvykle krátká. Bývají to i dva týdny.

V mezičase by neměl rokovat nikdo

Prezident má podle Kysely pravdu v tom, že například volby v polovině května by současné poslance připravily o dva týdny času, ve kterém mohou ještě svolat schůzi a schvalovat zákony.

Předseda současné Sněmovny ale takový argument považuje za bezvýznamný. "Schůze se sejde těsně před volbami, třeba pět dní před termínem, aby projednala například zákony vrácené prezidentem a Senátem," řekl iDNES.cz Vlček. Kdyby se to stalo o dva týdny dříve, tak to podle něj při délce legislativního procesu nehraje roli.

Po vyhlášeném termínu voleb už by se Sněmovna scházet neměla. "Bylo by velmi neobvyklé, kdyby měli ti současní poslanci schůzovat ještě po zvolení poslanců nových," říká právník.

Noví poslanci ale také hned zasednou nemohou. Nejdřív musí proběhnout přezkoumání voleb a ověření jejich platnosti, pak teprve noví zákonodárci složí slib a mohou hlasovat.

Klausova slova o snaze nekrátit poslancům jejich volební období mohla být také narážkou na úspěšnou ústavní stížnost poslance Miloše Melčáka.

Soudci mu loni dali za pravdu, že má právo vykonávat mandát po celé čtyři roky, na které byl zvolen. Zrušili tak zákon, kterým si Sněmovna sama zkrátila své funkční období, aby umožnila konání předčasných voleb 9. a 10. října.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Zestátníme veřejnoprávní média, chce Okamura. Krok k totalitě, míní ČRo

Lídr hnutí SPD Tomio Okamura navrhuje, aby byly zestátněny Český rozhlas a Česká televize. Podle něj veřejnoprávní média špatně hospodaří. Zrušit chce i...  celý článek

(ilustrační snímek)
Ostravská ČSSD má nové vedení. Část členů žádá odchod strany do opozice

Boj v ostravské ČSSD, který před parlamentními volbami zdánlivě utichl, se v pondělí opět rozhořel na okresní konferenci strany, kam přišly asi tři stovky...  celý článek

Mimořádný sjezd německé SPD. Poslední kancléř strany Gerhard Schröder. (25.6....
Zeman ocení další velká jména, na Hradě vyznamená Schrödera a Lopraise

Prezident Miloš Zeman hodlá podle MF DNES při příležitosti státního svátku 28. října na Hradě vyznamenat bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.