Krajně pravicová a euroskeptická strana EKRE (Konzervativní lidová strana Estonska) v letošních volbách výrazně posílila. Obdržela dvakrát více hlasů než v minulých volbách a nyní je třetí nejsilnější stranou. Její vstup do koalice je ale podle agentury AFP nepravděpodobný, těžko by totiž hledala partnery. Kaja Kallasová ale podle serveru BBC uvedla, že v potaz bere všechny koaliční možnosti.
Zhruba 40 procent registrovaných voličů v tomto nejmenším pobaltském státě využilo možnosti hlasovat elektronicky.
Podle volební komise bude mít vítězná strana 34 mandátů z celkového počtu 101 křesel v estonském parlamentu. Estonská strana středu (EKK) premiéra Ratase obsadí 26 křesel a krajně pravicová Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) 19 křesel.
Předvolební průzkumy v zemi, která má přes milion obyvatel a je členem NATO a Evropské unie, očekávaly těsný souboj. Střídavě slibovaly vítězství Estonské straně středu premiéra Ratase, který hlasoval na internetu ve snaze přilákat mladé voliče, a liberální Reformní straně. Tyto dvě strany se střídají u moci již od estonské nezávislosti na Sovětském svazu, tedy od roku 1991.
Za černého koně voleb byla považována již zmíněná krajně pravicová strana EKRE, která slibovala snížit daně, brojí proti migraci a těží z nespokojenosti ve venkovských oblastech. V minulých volbách získala strana, 8,1 procenta hlasů, což bylo sedm křesel. Letos získala mandátů skoro třikrát více. „Bylo by smutné, kdyby se u nás dostali k moci populisté, jako se to stalo v jiných zemí, i ve Spojených státech,“ řekl agentuře AP jeden z voličů Peter Janson.
Tématy volební kampaně byly daně, platy, napětí kolem výuky v ruštině a rozkol mezi městy a venkovem. Zemi se ekonomicky daří a může se pochlubit nízkou nezaměstnaností.
O křeslo v tallinnském parlamentu se ucházelo 1099 kandidátů z deseti stran. V Estonsku využívají pro výběr členů parlamentu proporční systém. Do zákonodárného sboru vstoupí pět uskupení, která získala přes pět procent hlasů.
