Povinnou pětiprocentní hranici pro vstup by tak překročili i komunisté, TOP 09, ODS, Úsvit a lidovci. Těsně za limitem jsou zelení, hlas by jim dalo 4,8 procenta lidí. Dvouprocentní hranici v průzkumu překonala ještě SPOZ, Pirátská strana a Svobodní.
Proti poslednímu průzkumu ppm factum, který se uskutečnil na přelomu ledna a února, se vyměnilo pořadí na čele. ČSSD v uplynulém měsíci ztratila více než dvě procenta, hnutí ANO naopak o 1,2 procenta posílilo. KSČM by nyní získala 15,9 procenta hlasů, TOP 09 by volilo 11 procent lidí a pro ODS by se rozhodlo 7,1 procenta voličů. Úsvit by získal 6,4 procenta hlasů, lidovci 6,2 procenta.
Při přepočtu na mandáty by současná vládní koalice měla v Poslanecké sněmovně většinu 112 křesel. Odhad mandátů je však zatížen výběrovou chybou, která může u kterékoliv strany představovat až dvě křesla, upozornila agentura.
Průzkum, který se uskutečnil od 20. do 28. února a zúčastnilo se ho 990 lidí ve věku od 18 let také ukázal, že k volbám by nyní přišlo 48 procent oprávněných voličů. Je to výrazně méně něž v říjnu, kdy svůj hlas odevzdalo 59,5 procenta lidí. Menší zájem o účast ve volbách lze podle společnosti ppm factum vysvětlit hlavně krátkým časem, který uplynul od říjnových voleb, a s tím související slabší ochotou veřejnosti se tohoto aktu znovu účastnit.
Důvěra ve stát a politiky stoupla
Další průzkum společnosti STEM z února zase ukázal, že důvěra lidí ve vládu i Sněmovnu se po říjnových sněmovních volbách zdvojnásobila. Členům nového kabinetu věří 47 procent a Sněmovně 40 procent lidí.
Při průzkumu loni v září vládě věřilo 28 procent Čechů a Sněmovně pětina dotázaných. Po říjnových volbách se tak důvěra výrazně zvýšila. "Podobně jako po volbách v roce 2006 a 2010 tedy nově obsazená Sněmovna a vláda vyvolávají u veřejnosti naději a pozitivní očekávání. Až další výzkum může ukázat, zda si tuto míru důvěry udrží a nebudou opakovat osud předchozích Sněmoven a vlád, jejichž důvěryhodnost se následně vždy propadla," uvedli autoři průzkumu.
Z politických institucí nejvíce Čechů nadále věří prezidentovi. Důvěra v něj ale od loňského září klesla ze zářijových 59 procent na únorových 51 procent. Důvěryhodnost Zemana je v porovnání s počátkem funkčního období jeho předchůdce Václava Klause na výrazně nižší úrovni, upozornili autoři průzkumu. Mírně naopak stoupl podíl lidí důvěřujících Senátu, ze 33 na 36 procent dotázaných.
