Ptal jsem se na to několika lidí, kteří ji roky sledují, a všichni mi potvrdili dojem, kterého jsem se bál: dosud nikdy nepoutaly volby tak málo zájmu.
Bývaly roky, a není to nijak dávno, kdy média po celém světě týdny dopředu přetékala reportážemi, rozbory, tabulkami srovnávajícími názory kandidátů na všechna možná i nemožná témata, propíraly se jejich manželky, pitvala se jejich mladická léta i to, proč teplota ve studiu při debatách musí být zrovna 21 stupňů. Teď se to všechno osekalo a scvrklo na pár posledních usilovných a povrchních dnů. Dokonce i Američanům trvalo déle, než to rozpálili. A tak nejzajímavější na volbách je to, že skoro až do konce nebyly takřka vůbec zajímavé.
Řekl bych, že je to významnější výsledek než to, kdo vyhraje. Něco nám to totiž říká.
Nejdřív to pozitivní. Plyne z toho, že je jedno, zda zvítězí Obama, či Romney. To není ironie. Vždy říkám, že americkou kampaň by měli vysvětlovat krasobruslařští rozhodčí. Jsou zvyklí nebrat vážně nejlepší a nejhorší známky. Když uděláme totéž a škrtneme nesmysly, že Obama je socialista, který chce z Ameriky udělat Belgii, zatímco Romney je necitelný kapitalista a druhý Bush junior, vyjde nám překvapení: svět může v klidu spát, protože Obama i Romney jsou docela dobrými alternativami.
Teď to negativní. Když jsem se ptal známého, který zná Ameriku jako své boty, udělal vtipný a hluboký postřeh: nezdá se mu totiž, že by voliči Obamy nějak zvlášť chtěli Obamu a voliči Romneyho umírali touhou po prezidentu Romneym. Jako by totiž vlastně bylo jedno, jak to dopadne.
Třeba za to může jen povrchnost doby. Když jsem si 24 hodin před volbami otevřel stránku listu The Guardian s americkým zpravodajstvím, cenil na mě zuby z hlavní fotky pod nápisem Top Stories ilustrační snímek psa hyenovitého, protože stejná zvířata den předtím v pittsburské zoo zabila dítě.
Ale třeba je za tím víc než jen povrchnost doby. Třeba mezi lidmi vzlíná pocit, že životy, rodiny a práci ohrožují věci, s nimiž ani prezident největší mocnosti nic nenadělá. Ekonomika má větší sílu než prezidentský úřad, hurikán je silnější než supervelmoc a svět si vůbec dělá, co chce. Nějak se to vymyká.
Nic není, jak bývalo. Jedno přece: americké volby jsou pro svět událostí roku. Ty čínské, což je však jen iluze, proti nim vypadají pořád bezvýznamně. Jak dlouho to tak vydrží?
