ÚSTR

ÚSTR | foto: MAFRA

ÚSTR volil ředitele, do třetího kola postoupili Hazdra a Blaiveová

  • 36
V Ústavu pro studium totalitních režimů skončily ve středu večer osobní pohovory se třemi kandidáty, kteří se ucházejí o post ředitele ústavu. Šestičlenná rada však v prvním i druhém kole nového ředitele nezvolila. Do kola třetího, které proběhne 16. dubna, postupují náměstek Zdeněk Hazdra a historička Muriel Blaiveová.

Jak řekla médiím předsedkyně rady ÚSTR Emilie Benešová, nenašel se kandidát, který by byl dostatečně silnou osobností. "Myslím, že mezi těmi kandidáty nebyla taková osobnost, na níž bychom se dokázali jednoznačně shodnout," uvedla.

Kvality kandidátů jsou podle ní vyrovnané, a proto je volba tak složitá. Hazdra i Blaiveová se zúčastnili osobních pohovorů včetně švýcarského historika Adriana Portmanna, který však do druhého kola nepostoupil. Dostal jen jeden hlas.

Pohovory s kandidáty i obě volby, při nichž se prý bouřlivě diskutovalo, trvaly více než pět hodin. Druhé kolo volby šéfa ústavu, jehož úkolem je nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, dopadlo obdobně jako první. Hazdra získal tři hlasy a Blaiveová dva hlasy.

Příští středu se sejde rada na řádném veřejném zasedání, poté bude následovat neveřejná část. Tam bude potřetí volit. Kandidáty si rada podle Benešové zvát znovu už nebude. Pokud rada nezvolí ředitele ústavu ani ve třetím kole, bude muset přijmout "nějaké" další opatření, na němž se teprve musí dohodnout. Benešová ale doufá, že jméno nového šéfa bude oznámeno do konce dubna. Funkce by se mohl ujmout od začátku července.

Blaiveová: Pohovor byl příjemný

"Chtěla bych, aby ústav jasně oddělil funkci ústavu paměti národa od funkce čistě výzkumné, kde má hlavně používat archiv STB," řekla novinářům letos pětačtyřicetiletá Blaiveová. Pohovor proběhl podle ní ve velmi příjemné atmosféře, radní se prý ptali na její koncepci, vizi organizace ústavu nebo jeho budoucnosti.

Oddělení politické funkce ústavu od vědecké neznamená podle ní kritiku k minulosti, nýbrž to, aby se zlepšila struktura instituce (podrobnou koncepci, jak by chtěla vést ÚSTR, najdete zde). Pokud by Blaiveová neuspěla v konkurzu, chtěla by se dál věnovat výzkumu, protože má podle svých slov vášeň pro české dějiny komunismu.

Do volby šlo pět kandidátů

Jednatřicetiletý Hazdra chce, aby ústav plnil základní role vědecko-výzkumného ústavu s přirozenými standardy, jaká mají ostatní vědecká pracoviště. Důraz klade i na vzdělávací projekty, které podle něj musejí být propojeny s občanským vzděláváním.

Jak to vypadá v ÚSTR?

"Je to jedna z hlavních priorit, jak získat ústavu nejenom renomé a vlastně důvěryhodnost a etablovat ho do společnosti odborné i občanské právě cestou spolupráce s občanskými sdruženími a vzdělávacími institucemi," řekl po pohovoru médiím Hazdra, který působí v ústavu od té doby, co vznikl, a v roce 2010 ho tři měsíce i dočasně vedl.

Jak dodal, chce se zasadit o otevřený dialog se všemi zaměstnanci a uklidnit atmosféru v ústavu. Připustil však, že jsou v ústavu i kolegové, kteří mu nedůvěřují. Rád by to změnil (podrobnou koncepci, jak by chtěl vést ÚSTR, najdete zde).

Volby se účastnili i další tři kandidáti, kteří prošli výběrovým řízením, ale do dalších kol se nedostali. Byli jimi i někdejší vedoucí oddělení vydávání osvědčení protikomunistickým bojovníkům na ministerstvu obrany Viktor Meca, bývalý kontrolor Nejvyššího kontrolního úřadu Karel Světnička a bývalý šéf vědecké rady ÚSTR, švýcarský historik Adrian Portmann.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video