Jak informovaly oficiální zdroje v bruselské centrále NATO, první předvoj sil NATO vyrazil do afghánské metropole Kábulu v sobotu ze základny v německém Heidelbergu.
Odcestovala zatím skupina počítačových expertů, kteří mají zajistit především komunikační a informační sítě, které v Kábulu chybí. Následovat by měly menší jednotky vojáků, které budou připravovat zázemí pro hlavní síly.
O převzetí mise ISAF v Afghánistánu rozhodla Severoatlantická aliance letos v dubnu. Aliance přebírá velení operace, na které se nyní podílí pod společným nizozemsko-německým velením asi pět tisíc vojáků. Zodpovědnost za ISAF převzali Nizozemci a Němci letos v lednu na šest měsíců od Turecka.
Mandát vypršel koncem června a pokračování operace už bude mít zcela pod svou taktovkou NATO.
Do země vyšle NATO zatím 4600 vojáků z 29 členských a partnerských zemí. Nejpočetnější kontingent do společné mezinárodní mise nabídla Kanada, která plánuje rozmístit v hlavním afghánském městě až 1800 mužů.
První mise mimo Evropu
Operace ISAF nebude přímo novou misí aliance, ale nástupnickou té dosavadní se stejným názvem i úkoly. "Stabilita v Afghánistánu je křehká a NATO proto chce s nastolením míru pomoci," uvedl nedávno generální tajemník NATO George Robertson.
Mise v Afghánistánu má být přitom první vojenskou operací NATO mimo evropský kontinent. Dosud operovaly jednotky NATO především na Balkáně a ve Středozemí. Mise ISAF pod velením NATO by měla zůstat v dnešním rozsahu. To znamená, že vojáci budou bdít nad bezpečností především v Kábulu a jeho okolí. O rozšíření působnosti na větší území v Afghánistánu zatím OSN neuvažuje.
Pomoc při mírové misi v Afghánistánu nabídlo alianci i Rusko. Ruský ministr obrany Sergej Ivanov při květnovém zasedání ministrů členských zemí NATO oznámil, že Rusko je připraveno pomoci NATO v Afghánistánu, protože stabilita v oblasti je i ruským zájmem.
Ačkoliv ruský ministr neuvedl žádné konkrétní nabídky, jak by se mohla jeho země v Afghánistánu angažovat, všeobecně se předpokládá, že Rusko alianci pomůže především s plánováním, výměnou zpravodajských informací a případnými záchrannými operacemi. O přímé vyslání jednotek do země Rusko podle Ivanova neuvažuje.
Afghánistán - nestabilní oblast
Mimo jednotek NATO v Afghánistánu nadále působí v rámci operace Trvalá Svoboda síly pod velením Spojených států. V hornaté oblasti pátrají skupiny elitních jednotek po zbylých příslušnících bývalého vládního hnutí Taliban a po jednotlivých členech teroristické sítě Al-Káida, která stojí za útoky na americká města z 11. září 2001.
Experti i vojenské špičky se shodují, že i přes takřka dva roky trvající operaci a přítomnost tisíců příslušníků mírových sil, není zatím bezpečnostní situace v Afghánistánu zdaleka jednoduchá.
Poměrně časté jsou v Afghánistánu útoky proti pracovníkům humanitárních organizací a proti vojákům mírových sil, které se podílejí na rekonstrukci válkou poničené země, stejně jako střety mezi afghánskými náboženskými a politickými skupinami.
To dokazuje i smutný fakt, že od zahájení mezinárodní protiteroristické operace Trvalá svoboda v říjnu 2001 zahynulo v Afghánistánu již takřka sedm desítek amerických vojáků.
Na zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi již týdny upozorňují jak nevládní humanitární organizace působící přímo v Afghánistánu, tak úředníci OSN i například afghánský prezident Hámid Karzáí.
Mandát totiž přisuzuje mírovým silám působnost jen v hlavním městě Kábulu a jeho bezprostředním okolí. "Větší působnost mírových sil by přispěla k rychlejší expanzi stability v zemi a poskytla by půdu pro řádné svobodné volby," prohlásil nedávno Karzáí.
Aliance uvažuje o ochranných týmech
Severoatlantická aliance proto zvažuje plán, se kterým nedávno přispěchaly Spojené státy. Návrh předpokládá vyslat do Afghánistánu malé vojenské jednotky, které by zajišťovaly bezpečnost pracovníků rekonstrukčních skupin i mimo oblast Kábulu.
Humanitární agentury, představitelé OSN i afghánská vláda již vznesli požadavek na rozmístění mezinárodních sil po území celé země. Operační prostor pod mandátem Rady bezpečnosti OSN je totiž omezen výhradně na Kábul.
Cílem iniciativy je vytvořit 16 takzvaných "provinčních rekonstrukčních týmů", které by měly za úkol zajišťovat bezpečné prostředí pro realizaci humanitárních projektů, jakými jsou stavby škol či nemocnic.
Humanitární organizace však namítají, že taková pomoc nestačí. Argumentují skutečností, že v Afghánistánu působí nejnižší počet příslušníků mírových sil v poměru k počtu obyvatel. Zatímco například v Kosovou připadal jeden voják na 48 obyvatel a na Východním Timoru měl na starost příslušník mírových sil 86 lidí, v Afghánistánu je situace nepoměrná. Na jediného vojáka připadá přes pět tisíc obyvatel.
ISAF povede generál Gliemeroth
Velitelem mise ISAF byl jmenován německý generál Götz Gliemeroth. Jeho zástupcem pak bude kanadský generál Andrew Leslie.
Oba generály pověřil řízením mise vrchní velitel aliančních sil v Evropě James Jones už před dvěma týdny. Všech pravomocí by se pak měli ujmout při úplném převzetí mise do rukou NATO počátkem srpna.
Jones při jmenování prohlásil, že si pro "velení takové mise nedovede představit lepší osoby." A to i s ohledem na to, že Německo už má s misí Afghánistánu své zkušenosti. "Německo a Kanada svými aktivitami demonstrují, že světové společenství podporuje Afghánistán v jeho snaze po prosperitě a míru," prohlásil Jones.
Generál Götz Gliemeroth má za sebou působivou vojenskou kariéru. Dnes devětapadesátiletý muž narukoval do Bundeswehru v roce 1963 jako výsadkář. Po armádních studiích se stal štábním důstojníkem.
O několik let později je jmenován velitele, 353. mechanizovaného pěchotního praporu v německém Mellrichstadtu. Poté velí páté pěchotní brigádě u Homburgu a sedmé německé obrněné divizi, která měla na starost vojenskou ochranu celé oblasti kolem Düsseldorfu. Od března 2001 zastával velitelský post druhého armádního sboru v Ulmu.
