Speciální jednotka měla do Afghánistánu vyrazit už loni, premiér Vladimír Špidla však tuto misi zrušil poté, co se dozvěděl o závažných chybách v její přípravě.
Přípravy na vyslání vojáků do Afghánistánu potvrdil šéf bezpečnostního výboru parlamentu Jan Vidím (ODS): "Pokud je mi známo, tak by se měla touto misí zabývat ještě do konce ledna vláda. Vojáci by tam měli pátrat po teroristech. V ODS o tom budeme diskutovat."
"Je zájem, aby protiteroristická jednotka měla bojové zkušenosti. Zájem o ni projevili i spojenci," potvrdil vládní zdroj.
Vidím soudí, že pokud vláda do parlamentu přijde s návrhem na afghánskou misi, mohli by s ním poslanci souhlasit.
"Je to průchodnější než Irák. Kromě komunistů zpochybňuje boj s terorismem v Afghánistánu jen málokdo. Sociální demokrat Radim Turek nicméně váhá nad tím, zda bude mít armáda na plánovanou akci peníze: "Nemá jich dost teď na udržení nemocnice v Iráku. To mi přijde zvláštní."
Místo honu na Al-Kajdu zůstali doma
Lidé ze svých daní draze platili protiteroristické armádní jednotky, které byly - když měly loni vyjet do Afghánistánu - k ničemu. Tento skandál vychází najevo až nyní, v době vrcholících příprav na další pokus vyslat české speciální síly do Afghánistánu.
Sto padesát vojáků nabídl spojencům český velvyslanec v Bruselu Karel Kovanda. "Usilovně pracujeme na tom, abychom výsadkáře do Afghánistánu dostali," potvrdil MF DNES vládní zdroj.
Překvapení v podobě aféry, kdy vojáci ministrovi obrany i premiérovi sdělí, že nejsou k akci připraveni, se podle úředníka tentokrát konat nebude.
"Z toho průšvihu jsme se poučili. Dnes jsou speciální síly v prvotřídní kondici a mají i odpovídající vybavení," ujišťuje šéf armádní rozvědky Josef Prokš, jemuž speciální síly patří.
Když loni premiér Vladimír Špidla nabídl Američanům prostějovskou protiteroristickou jednotku, aby spojencům pomohla při hledání teroristů v afghánských horách, netušil, že své slovo bude muset vzápětí odvolat.
V okamžiku, kdy se Špidla vojáků zeptal, co může vláda ještě udělat pro to, aby v Afghánistánu obstáli, mu většina mužů sdělila velké výhrady ke způsobu přípravy mise. "Byla to drsná diskuse. Muži mluvili o fatálních nedostatcích, které by je v akci ohrožovaly na životě, ale nemohu o nich otevřeně hovořit," řekl MF DNES přímý účastník diskuse.
Špidla chtěl mluvit o vojácích a viděl toalety
Krátce poté premiér oznámil tehdejšímu ministru obrany Jaroslavu Tvrdíkovi, že od něj pro tuto chvíli vyslání speciálních sil do Afghánistánu neočekává. "Prostě to okamžitě zrušil," vysvětlil důvěryhodný zdroj.
Prokš po chvíli váhání potvrdil: "Tak nějak to opravdu bylo. Byl jsem tehdy jen krátce ve funkci a po pravdě řečeno mi zaimponovalo, jak otevřeně vojáci s premiérem mluvili. Neměl jsem k tomu co říct - měli pravdu."
Rozpaky byly na premiérovi patrné už při příchodu k jednotce. Od jejího tehdejšího velitele Josefa Trojana očekával informaci o připravenosti vojáků, zatímco důstojník ho informoval o tom, kde jsou toalety, šatna či sauna. To bylo také poslední Trojanovo vystoupení. Druhý den byl odvolán. "Dnes sedí ve funkci, kde mu papírování vyhovuje," dodává Prokš.
Bývalý velvyslanec v Pákistánu a Afghánistánu Petr Přibík hovoří dokonce o selhání speciálních sil. "Ale vojáci za to nemohli, měli jen neschopné velení, které na ně kašlalo a nevytvořilo jim podmínky k tréninku. Američané mi pak stranou řekli, že o takovou jednotku ani nestojí."
A jak dnes vidí aféru exministr obrany Jaroslav Tvrdík? "Uvědomil jsem si, že pro bezchybné splnění úkolu připravované mise i k zajištění životů našich vojáků jsme neudělali vše." Více o skandálu odmítá mluvit.
Ani Prokš nechce pitvat kritiku vojáků. Přiznal jen, že neměli zdravotnické školení, aby mohli ošetřit muže zraněné v boji. Potíže byly i s výstrojí a nejasným zajištěním jejich rodin, pokud by výsadkáři v Afghánistánu zahynuli.
