Vody už je teď na naší planetě málo

P r a h a - Třicetiletá Mary se už několik let denně vydává na dlouhou cestu za vodou. Stejně jako 1,1 miliardy obyvatel planety nemá ani tato tanzanská matka pěti dětí přímý přístup k nezávadné vodě. "Nejenže není dost vody k pití. Nemohu ani pořádně mýt své děti," říká Mary. "Asi budeme brzy muset opustit vesnici i hospodářství a vydat se někam blíž ke zdrojům," dodává. "Za pětadvacet let budou podobnému nedostatku čelit dva ze tří lidí," varují odborníci britského sdružení Tearfund.

Průmysl a zemědělství škodí vodě nejvíce

Statistické údaje svědčící o hospodaření s vodou jsou alarmující:

- Nejméně hospodárně se s vodou zachází v zemědělství, kde je také nejvyšší spotřeba. V zemědělství, zejména při zavlažování, se spotřebuje přes 70 procent vodních zdrojů, až 60 procent vody se však v závlahových systémech ztratí a nedostane se k plodinám.

- Obrovské množství vody spotřebuje i průmysl. Například na výrobu tuny papíru je zapotřebí 100 tisíc litrů vody.

- Průmysl a zemědělství vypouštějí až 40 procent své spotřeby jako odpadní vody obsahující látky, které poškozují životní prostředí i zdraví člověka.

- Spotřeba vody vysoce překračuje běžný průměr i ve velkoměstech a velkých aglomeracích; ztráty vody tady dosahují až 40 procent.

- Klesající zásoby vody mohou vést k napětí ve světě. Může se projevit hlavně na Blízkém a Středním východě v povodí řek Jordánu, Nilu, Tigridu a Eufratu, v jižní Asii v povodí Gangy a v oblasti kdysi čtvrtého největšího vnitrozemského moře - Aralského jezera, které se vinou člověka zmenšilo na méně než polovinu své původní rozlohy.

(kri, ČTK)

"A nebude to záviset na tom, ve které části světa budou žít. Nedostatek vody je vyžene z domovů a udělá z nich nový druh uprchlíků. Nebudou utíkat před válkami, nýbrž za vodou." Hospodaření s vodou je už dnes alarmující, soudí experti. K omezování dostupných zdrojů pitné vody stále více přispívá znečišťování povrchových a podzemních vod.

Trvale stoupá i spotřeba vody - jen v letech 1990 až 1995 stoupla šestinásobně, byť mezi jednotlivými zeměmi existují obrovské rozdíly. Například ve Spojených státech vykazovali počátkem 90. let spotřebu kolem sedmi tisíc litrů na osobu a den, zatímco naopak v Indii spotřebovali ve stejném období pouze patnáct set litrů na osobu a den. Podobné statistiky však zpravidla zahrnují i velké množství vody využívané v průmyslu a zemědělství.

"V některých nejchudších zemích musí lidé vystačit s mnohem menším množstvím vody," říká pracovnice Tearfundu Joanne Greenová. "Pro představu denně musí vyjít s tolika litry, kolik ve vyspělých státech člověk běžně spotřebuje během devadesáti vteřin strávených ve sprše."

"Kolem dvou a půl milionu lidí ročně umírá jen proto, že pijí znečištěnou vodu," říká expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Richard Helmer. Odborníci odhadují, že například v Číně konzumuje takovou vodu na sedm set milionů lidí.

Podle Světové zdravotnické organizace ročně zemřou více než tři miliony lidí - většinou dětí na nemoci, jež si přivodí tím, že pijí nebo využívají k praní či koupání kontaminovanou vodu.

"Kolem dvou a půl miliardy lidí žije v domech bez základního hygienického zařízení," říká další odborník WHO Jamie Bartram. Takové prostředí je podle něj živnou půdou pro šíření epidemií nejrůznějších průjmových onemocnění a malárie. "Ve zhruba 35 procentech případů lze průjmovým onemocněním zabránit," soudí expert WHO.

"Lidé ovšem nesmějí být zbaveni možnosti mýt si ruce." Nedostatek nezávadné vody má podle Bartrama vedle rizika, že člověk onemocní, ještě další negativní dopady. "Odsuzuje například statisíce žen a dětí k chudobě. Dlouhé hodiny, které by mohly věnovat práci nebo vzdělávání, totiž tráví v honbě za vodou," říká.

Prostředky, které jsou vynakládány na zlepšení situace, nestačí.

"Na zajištění nezávadné vody a základního hygienického zařízení jsme zatím v nejrůznějších koutech světa vynaložili kolem 16 miliard dolarů," říká výkonný ředitel kanceláře WHO při EU Wilfried Kreisel. "Ke snížení počtu lidí, kteří onemocní, protože používají kontaminovanou vodu, by ale bylo zapotřebí 23 miliard," dodal Kreisel. Oněch chybějících sedm miliard je přitom podle něj pouhá desetina částky, kterou Evropané ročně utratí za alkoholické nápoje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video