Ačkoliv má Česko podle portálu InterSucho nyní nejhorší půlrok zemědělského sucha za sebou, situace v širším měřítku zůstává vážná. Zemědělské sucho panovalo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vod. Současná epizoda od roku 2015 je pak označovaná jako nejhorší za posledních 500 let.
Ministerstvo zemědělství proto v úvodu května představilo plán výstavby 31 nových přehrad. Polovina z navrhovaných území, na která se má vztahovat ochrana kvůli výstavbě vodních nádrží, leží v povodí Moravy, které je suchem zasaženo nejvíc. Sedm dalších lokalit ministerstvo navrhlo v povodí Vltavy.
Jak přesně se místa vybírala a jak pravděpodobná je realizace všech jednatřiceti projektů, prozradí hosté Rozstřelu. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana je výstavba vodních nádrží možná nejdříve za sedm let.
Česko se také dlouhodobě potýká s problémem odtékání vody mimo území, z hydrologického hlediska bývá někdy označováno jako střecha Evropy. Přehrady by v tomto ohledu mohly být prospěšné. Ministerstvo životního prostředí chce mimo to zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021.
Výhody přehrad pro lidi, okolí i krajinu bude v Rozstřelu obhajovat náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík, vedoucí sekce vodního hospodářství. Proti výstavbě bude naopak argumentovat profesor Jakub Hruška, který pracuje pro Českou geologickou službu a Ústav výzkumu globální změny AV ČR.
Hruška se věnuje problematice ochrany přírody a krajiny, ekologii zemědělské krajiny, změně klimatu a vlivu pesticidů či kyselého deště na vodu, půdu i naše lesy. Na něj budou směřovat otázky ohledně návrhu jiné stejně efektivní možnosti zadržení vody v krajině.
