Před jezem v Herbertově, druhém na Vltavě od Lipna, to vypadá jako na příjezdu do Prahy. O kamenem vydlážděné břehy dřou gumové kánoe, před jezem se mačkají velké neohrabané rafty a do chumlu desítek lidí zdálky přijíždějí další a další lodě.
Všechny z půjčoven, všechny plné lidí, kteří popíjejí a nemohou se dočkat, až úzkou propustí v jezu splují. Jeden detail: denně tudy propluje šest tisíc lidí. A místní ekologové, vědci, starostové i aktivisté toho mají po dalším svátky prodlouženém víkendu dost. Chtějí, aby vodáků ubylo. Chtějí proto buď regulovat počet lodí, které budou na Vltavu smět vyplout, anebo splutí řeky zpoplatnit.
„Chci iniciovat vyhlášku, která počty lodí omezí. Každý rok počet vodáků narůstá a situace se zhoršuje. Vltava je dneska zdroj snadných zisků pro místní lidi, kteří si řeku parcelují, místo vodáků přijíždí osmdesát procent pijáků, spodky lodí a pádla přeorávají dno řeky, břehy jsou ušlapané, u barů a kempů vzniklých načerno majitelé polijí břehy herbicidem, aby vodáci měli pohodlný přístup a nerostla tam lebeda,“ vypráví Jaroslav Jonáš, učitel z Vyššího Brodu a člen městské komise životního prostředí.
Vltavu – nejvytíženější českou řeku – spluje za léto 300 tisíc vodáků. Zatímco dříve začínala sezona v červnu, dnes už odemykání Vltavy organizují půjčovny lodí v půlce dubna, zamykání v říjnu.
Kánoe nesou smrt
„Masové vodáctví na Vltavě je jednoznačně negativní faktor, v korytě řeky už nejsou v podstatě žádné vodní rostliny a nemají ani šanci tam přežít, ačkoliv tyto rostliny jsou důležité pro další vodní organismy,“ říká profesor Fakulty rybářství a ochrany vod a ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity Tomáš Randák. „Ryby nemají chvíli klidu na rozmnožování a řeka je absolutně závislá na umělém zarybnění, byť právě toky, kde se dosud dařilo lososovitým rybám, bychom si měli chránit. Proto, že i sportovní rybáři platí za to, že mohou využívat řeku, navrhujeme, nechť i vodáci se podílejí na financování úklidu řeky či zarybňování,“ dodává profesor Randák.
Aspoň dva dny bez lodí
Vědec Jaroslav Vrba z Hydrobiologického ústavu Akademie věd varuje, že regulace vodáctví jsou nevyhnutelné.
„Vltava je dneska na hranici svých možností,“ říká. Jeho kolega, přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Jakub Hruška, míní, že pokud nepřijde urychlená regulace, začnou vědci prosazovat úplný zákaz splouvání řeky v některých dnech.
„Alespoň dva dny v týdnu by řeka měla být bez lidí. První šancí je zpoplatnit řeku, čímž eliminujete alespoň částečně ty, kteří jedou splouvat jen proto, aby se mohli opít,“ vysvětluje svůj návrh Hruška.
Státní podnik Povodí Vltavy, které má tok řeky ve správě, přiznává, že vzestup vodáckého sportu je jak pro místní obce, které mají vyšší náklady například za likvidaci odpadu po vodácích, tak i pro přírodu zátěž.
Vodáci se letos v létě práva jet na vodu s půl promile alkoholu nedočkají |
„Zpoplatnění splouvání není v naší kompetenci, ale ten nápad vnímáme a přijde nám to jako očekávatelná reakce. Tedy nechť obce rozhodnou a upraví podmínky obecnou vyhláškou, protože výběr těchto poplatků by byl jejich příjem do rozpočtu,“ říká mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Tak jednoduché ale zpoplatnění řek nebude, obce musí nejprve prosadit, aby jim možnost vybírat poplatky od vodáků dal stát. Listina základních práv a svobod totiž říká, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. „Aby obec mohla zavést obecně závaznou vyhláškou nějaký poplatek, potřebuje výslovné zákonné zmocnění. Žádný zákon však obce k zavedení poplatku za splouvání řeky nyní nezmocňuje. Pokud by obce nyní vyhlášky zavedly, shledalo by ministerstvo vnitra předmětnou obecně závaznou vyhlášku jako v rozporu se zákonem,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Poplatek? Tak padesát za loď
Jako první o zpoplatnění splouvání – a tudíž i prolobbování práva obcí vybírat peníze od vodáků – uvažují právě ve Vyšším Brodě. Městečku pod Lipnem, odkud vodáci vyplouvají na několikadenní plavbu do Boršova u Českých Budějovic. Získané peníze by chtěli použít právě na čištění řeky od odpadků po vodácích. „Určitě by poplatek nebyl nějak zásadně vysoký, bavíme se třeba o částce padesát korun za loď,“ myslí si místostarosta města Jan Straka.
Pro představu: Vyšší Brod každoročně na konci sezony přistaví k řece velké kontejnery na odpad. Dobrovolníci sesbírají dva až tři plné a město pak vyvezení jednoho stojí osm tisíc korun. Kdyby každý z vodáků, který odtud vypluje, zaplatil padesátikorunu, vybere Vyšší Brod patnáct milionů ročně, tedy zhruba pětinu svého rozpočtu. „Základ je, aby spolu s tím úřady, které na to mají pravomoci, kontrolovaly divoký byznys plovoucích barů, nelegální nálevny na březích, nelegální kempy. Vždyť to už dávno není o vodáctví, většina lidí jede na vodu za alkoholem a jsou nalití, ještě než vůbec vyplují,“ popisuje starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák. Ještě však nemá představu, jak přesně by výběr poplatků měl vypadat. „Zatím jsme jen ve fázi úvah,“ dodává na vysvětlenou.
Sucho ochromilo říční dopravu. Lépe jen tak nebude, možná za deset let |
Vltava je i díky historickým místům, kterými vodáci proplouvají, nejoblíbenější – vidět tu je klášter ve Vyšším Brodě, Český Krumlov zapsaný na seznam UNESCO, zřícenina hradu Dívčí Kámen nebo klášter ve Zlaté Koruně. Podobné je to i na dalších českých řekách. Raketově roste obliba zlatonosné Otavy, stále více vodáků přijíždí na Sázavu zařízlou v hlubokých údolích, ale i na čtvrtou nejdelší řeku u nás – Ohři. „Nevidím důvod, proč by lidé nemohli platit nějaký symbolický poplatek, už proto, že by se peníze vracely zpět do řeky a pomohly právě s úklidem,“ říká majitel půjčovny lodí na Sázavě Jaroslav Břicháček.
Proti poplatkům není ani vodácký instruktor a záchranář Petr Ptáček. „Chápu to. Obce nejsou na takový příliv vodáků stavěné. Adekvátní by bylo, kdyby si tam stanovili rekreační poplatek za táboření v kempu. Nebo to udělali jako v Rakousku, kde mají parkoviště a na něm při nástupu či výstupu od vodáků peníze vybírají,“ navrhuje.
Někde už lodě zakazují
Některé české řeky – ty, které protékají chráněnými krajinnými oblastmi či národními parky – už dnes splouvání omezené časově či počtem lodí mají. Nebo na ně vodáci nesmějí vůbec. Například na divokou šumavskou řeku Křemelnou a na Vydru se smí jen o víkendech od poloviny března do konce května, na Teplou Vltavu nad Lipnem zase jen po zpoplatněné registraci a jen pokud je dostatek vody. V Krkonošském národním parku nesmějí vodáci na mnoha řekách vystupovat z lodí jinde než na vyznačených místech – to je případ Labe, Jizery, Úpy, Malé Úpy či Jizerky. „V chráněných územích je splouvání omezováno z důvodu ochrany přírody. Negativní jevy více zatížených úseků, zejména odpadky, jsou v kompetenci správců toků, případně vlastníků okolních pozemků a samospráv,“ konstatuje mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová.
Vodáky včera měli řešit i ve Sněmovně. Poslanci měli hlasovat o návrhu zákona, podle něhož by bylo legální dát si na vodě jedno či dvě piva. Maximálně by mohli mít v krvi půl promile alkoholu. Sněmovna však projednávání odložila a k zákonu se vrátí až po prázdninách. Toto léto tak alkohol na vodě zůstává pro vodáky zákonem stále zapovězený, byť reálně to tak evidentně nevypadá.
