Pražané poskakující přes odčerpávací hadice natažené z vestibulů směrem k mysteriózním náhradním spojům si říkají: Jak se tohle mohlo stát? Metro, které nás mělo ochránit i v případě atomové války, a teď klesne na kolena kvůli vodě? Byť mnohasetleté? Jisté je jen jedno. Metro je kaput.
Naštěstí nestál tento akční film ani jeden lidský život, ale pokud se potvrdí dosavadní podezření, mohlo těch ztracených životů být mnoho. Jak se choval Dopravní podnik? Podle svého tvrzení mu nic neukládalo zastavit při průtoku 1500 kubíků vody ve Vltavě provoz. Vozy měly zavřenými stanicemi jen projíždět. Protipovodňové zátarasy se sice stavěly s několikahodinovým zpožděním, ale to je ještě technicky pochopitelné.
Pochopitelné už není, že selhaly tlakové uzávěry, které po dvanácti hodinách z neznámého důvodu podlehly vodě. Těžko chápeme i to, proč byly soupravy s lidmi v tunelech až do poslední chvíle.
Kdo je viníkem? Během pondělka to vypadalo jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce. Já ne, ptejte se jinde. Navíc je půvabné, jak se všichni hájí, aniž mají k dispozici informace. Jako v tom vtipu: "Kdes byl včera večer?" "Já ho nezabil, pane poručíku!" Pražský primátor a šéf krizového štábu Igor Němec vše shazuje na šéfa Dopravního podniku Houfka. To on měl vše zařídit, já jsem jen primátor. Houfek vidí problém v tunelech, které mohly podle něj prasknout. A tak dále.
Trapnost zmírňuje jen to, že nedošlo k tragédii. Faktem je, že metro jezdilo až do posledních chvil, i pod již evakuovanými oblastmi. Hranice únosnosti a bezpečnosti byla zřejmě překročena. Ať už je v tom primátor jakkoli nevinně, stejně se ukázalo, že během potopy o stavu metra nevěděl nic. Ani dodatečně neví, co měli dělat ti druzí. A Dopravní podnik? Ať praskly uzávěry z jakéhokoli důvodu, neměly. Ono toho praskne asi ještě víc.
