"Částečně jsme vyhověli žalobě a žalobci jsme přiznali částku 5 018 832 korun, kterou mělo zaplatit Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra jako úhradu jako úhradu za movité věci," řekla iDNES.cz mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková.
"Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra plnění nepopřelo, tudíž jsme tuto částku považovali za bezdůvodné obohacení, kterou je žalovaný povinen vrátit," odůvodnila rozhodnutí soudu Lhotáková.
Společnost Dočista se domáhá po vnitru milionů za vybavení areálu kolínské prádelny pronajaté od Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra (ZSMV). Peníze chtělo za pračky, sušičky nebo nákladní auta. Další statisíce korun požadovala za služby, které ZSMV údajně poskytla.
Firma po vnitru požadovala celkem více než sedm milionů korun. Soud jí ale celou částku nepřiznal. "Smlouvy o poskytnutí služeb jsme uznali jako neplatné," dodala Lhotáková. Soud mimo jiné přihlédl také k rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něj smlouvy na služby vznikly v rozporu se zákonem o zadávání zakázek, za což ZSMV také dostalo půlmilionovou pokutu.
Ministerstvo požadavky odmítá s tím, že po započtení vzájemných nároků je dlužníkem naopak firma. Vnitro také namítalo, že Dočista chce vrátit plnou kupní cenu najetku a nepočítá s opotřebením, přestože vybavení tři roky používala.
"V současné chvíli čekáme na vyhotovení písemného rozsudku a následně zvážíme další postup. Z jednání vyplývá, že soud přijal naše právní stanoviska jak co do charakteru a neplatnosti smluv, tak co do našich nároků na vypořádání, a jen část nároků Dočista, a to těch, které jsme ani nepopírali," uvedla Denisa Čermáková z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Zakázka pro Langerova známéhoSpor souvisí s údajně předraženou zakázkou na praní a chemické čištění prádla z doby ministra vnitra Ivana Langra (ODS). Zakázku v hodnotě 54 milionů korun v roce 2007 zadalo vnitro firmě Dočista, ačkoliv předsedou její dozorčí rady je plzeňský fotbalový boss a Langrův známý Tomáš Paclík. Firma navíc vznikla dva měsíce předtím, než s vnitrem uzavřela smlouvu. Živnostenské oprávnění na praní prádla si zapsala dokonce až v den podepsání kontraktu (více o podezřelé zakázce na vnitru čtěte zde). |
Vnitro odstoupilo od smluv, když zjistilo, že prádlo může prát levněji
Počátek nynějšího soudního sporu sahá do roku 2008, kdy ZSMV uzavřelo s Dočista několik smluv.
Podle jedné z nich se měly firmě prodat nemovitosti v Kolíně, podle další pak i vybavení prádelny. Do doby, než by smlouva o prodeji kolínského areálu vstoupila v platnost, měla mít Dočista nemovitosti v pronájmu. Podle třetího kontraktu firma vnitru tři roky zajišťovala praní a čištění prádla.
Ministerstvo financí ale prodej areálu neschválilo a nemovitosti zůstaly v pronájmu. Advokát ZSMV Tomáš Pekárek argumentoval také tím, že smlouvy byly na sobě závislé, a když padl prodej areálu, nebyl platný ani zbytek smluv.
Vzhledem k vzájemnému odstoupení od smlouvy na nákup zařízení prádelny z konce loňského března firma k 1. dubnu 2011 vybavení vrátila.
Podle informací médií stálo praní a čištění prádla firmou Dočista průměrně asi 27 milionů za rok. Nynější šéf ZSMV Tomáš Homola odhadl, že v současnosti roční náklady nepřevýší osm milionů korun. ZSMV proto loni smlouvu s Dočista na čištění prádla neobnovilo, vnitro naopak kvůli zakázce podalo trestní oznámení. Kontrakty prověřovala policie pro podezření z porušování povinností při správě cizího majetku, nakonec dospěla k názoru, že nebyl spáchán trestný čin.
