Podobně je na tom elektrárna ve Štěchovicích, kde jede jedna turbína. To je ta špatná zpráva. Tou dobrou je, že přehradní hráze jsou stejně pevné jako před povodní.
"Přehrady obstály a jsou po konstrukční stránce zcela funkční. Různé zprávy o puklinách v hrázích byly nesmyslné," tvrdí vedoucí střediska Kaskáda Josef Holubička z Povodí Vltavy.
Elektrárny na Vltavě při povodni dopadly nejhůře
Pod největší Orlickou přehradou velká voda vymlela obrovský výmol a poničila břehy a příjezdovou silnici k elektrárně. Takže koryto řeky pod hrází se opravuje. Složitou stavbu komplikuje, že do ní zasahuje hladina další přehradní nádrže Kamýcké, a tu není možné vypustit.
Další vodní nádrží, kterou zasáhla povodeň, je Znojemská přehrada na Dyji a čeká ji přestavba. "Znojemská přehrada je v pořádku, stejně jako další přehrady v našem povodí. Všechny byly prověřeny," řekl technicko-provozní ředitel Povodí Moravy Pavel Mýlbachr.
Uvedl, že její hráz budou upravovat, aby zvládla nápor většího množství vody. Vodní elektrárny na vltavské kaskádě dopadly nejhůř. "Zdaleka všechny škody nejsou odstraněny, takže definitivní výše škod není známa," řekl Jan Kynčl z ČEZ. Upozornil, že největší škody napáchala voda na orlické elektrárně, kde poničila veškerou technologii.
Obstály přehrady? Analýza není dodnes hotová
Je už dnes možné vyhodnotit, zda vltavská kaskáda mohla zabránit větším škodám? Odborníci sice zpracovávají obsáhlou analýzu, ta však ještě není dokončena. "Žádné zázraky od toho očekávat nejde. Výsledek bude asi takový, že průběh povodně v Praze by byl přibližně stejný, i kdyby se na přehradách manipulovalo s vodními hladinami jinak," říká Jan Kubát z Českého hydrometeorologického ústavu Praha.
Potvrzuje se tak, co odborníci odhadovali už během povodní. Celá vltavská kaskáda neměla zásadní vliv na jejich průběh a nemohla povodním zabránit. Jednoduše už jen proto, že voda, která napršela a odtékala Vltavou, měla více než dvojnásobný objem, než by byl celkový volný prostor všech teoreticky úplně vyprázdněných přehrad na Vltavě.
A přehrady nejsou pouze od toho, aby bránily povodním - jejich dalším účelem je například výroba elektřiny. "Propočítávali jsme varianty, v nichž se počítalo s nižšími hladinami vody v nádržích na počátku povodně, ale nedostali jsme se ke snížení kulminace hlavní povodňové vlny v Praze," řekl Kubát.
Přitom Orlická přehrada vloni shodou okolností zadržela víc vody než podle manipulačního řádu měla. Vodní hladina vystoupila asi půldruhého metru nad maximum, protože kvůli poruše nefungovala elektrárna. "Kdyby elektrárna fungovala po celou dobu povodně, tak by zádržný efekt přehrady byl ještě menší," řekl Kubát. Analýza bude dokončena do listopadu tohoto roku.
