Žalobu podalo pět největších chovatelů ovcí z Broumovska, kteří tvrdí, že kvůli špatnému zákonu chránícímu vlky jsou zabíjena jejich zvířata. Obvodní soud pro Prahu 10 jejich požadavek, aby státu uložil změnit zákon, zamítl (o rozsudku jsme psali zde). Právní zástupkyně farmářů Jana Zwyrtek Hamplová řekla, že se proti rozhodnutí odvolá k pražskému městskému soudu.
Rozsudek, který farmáři žádají, je precedentní. „Žalobci jsou poškozováni na svém majetku zabíjením bezbranných, jimi chovaných zvířat, jejich týráním a cítí se ohroženi na zdraví a životě. Proto žádáme, aby ministerstvo životního prostředí připravovalo změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby existovala legální možnost přímé obrany před vlky a aby došlo k regulaci počtu této šelmy na území České republiky s tím, že na Broumovsku bude jeho výskyt omezen absolutně,“ napsala advokátka Jana Zwyrtek Hamplová v žalobě, kterou má MF DNES k dispozici.
Farmáři argumentují tím, že ačkoliv mají nárok na finanční odškodnění, újmu, kterou jim smečka vlků působí, jim peníze nenahradí, protože jim často šelmy naruší chov. Zároveň tvrdí, že vlci ztratili plachost, často chodí až k lidským obydlím či přímo do salaší, a proto si myslí, že jde o uměle vysazenou populaci, která přišla z Polska. Jejich velmi krotké chování si vysvětlují tím, že jde o křížence se psy. Svou žalobu opírají zejména o preventivní povinnost každého předcházet škodám, vycházející z občanského zákoníku.
Podle řady právníků je žaloba svým obsahem velmi nestandardní a šance chovatelů přinutit stát soudním rozsudkem, aby přijal novelu zákona, malá. Což potvrdil i čtvrteční soud. „Vím, že žaloba je nestandardní a myšlenka uložit soudně státu, aby přijal změnu zákona, odvážná, ale nikoli nemožná. Zákon přece platí pro všechny, takže i stát, má-li nad něčím kontrolu, musí škodám předcházet,“ říká právnička Hamplová a chystá odvolání.
Záběry z fotopasti, která loni zachytila na Broumovsku vlčí mláďata:
9. listopadu 2017 |
Farmáři: Nechte nás vystřílet vlky
Podle správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko od prosince 2015 zabili vlci 150 ovcí, osm telat a šest koz. Škody chovatelům kompenzuje kraj. „Královéhradecký kraj v roce 2017 vyhověl jednadvaceti žádostem na náhradu škody způsobenou vlkem. Celková suma činila 297 tisíc korun. Letos prozatím byly schváleny tři žádosti, přičemž náhrady dosud činí patnáct tisíc šest set korun,“ uvedl mluvčí kraje Jiří Klemt.
Vlci na ŠumavěV části šumavského parku už ochranáři jeleny neloví. Vystřídali je vlci  Fotopast Hnutí Duha zachytila vlka v jižní části Šumavy. |
V Čechách byl poslední vlk zastřelen roku 1874 na Šumavě. Šéf zdejšího národního parku Pavel Hubený nad žalobou farmářů kroutí hlavou. „Neumím si představit, že by někdo povolil odstřel chráněných zvířat. Samozřejmě vlků v přírodě přibývá, což je ale žádoucí, protože kupříkladu u nás máme vysoké stavy jelení zvěře, které nejsme schopni tlumit a věříme, že vlci v krajině nastolí rovnováhu. Pochopitelně riziko, že napadnou i hospodářská zvířata, tu je. Ale musíme se s tím naučit žít jako kupříkladu v Rumunsku, na Slovensku nebo v Itálii,“ komentoval Hubený.
Farmáři si však za příklad vybírají jiné země. Třeba Norsko, kde v září 2016 tamní vláda rozhodla, že z 68 vlků, kteří se tam pohybují, jich smí lovci ulovit 47, nebo Švédsko, kde povolili lov vlků také navzdory protestům ochranářů. Letos jich smí zabít dvaadvacet. U nás – v někdejším Československu – se vlci směli naposledy celoročně bez omezení lovit v roce 1975.
Kolem lesních dělníků se na Českolipsku proháněl vlk (březen 2018):
14. března 2018 |
V Česku se vyskytuje jen několik desítek vlků
Čeští ochranáři a ekologičtí aktivisté jsou striktně proti jakékoliv regulaci stavu vlků. Říkají, že vlci pomáhají v přírodě regulovat počty divokých prasat, jelenů a srnců a jsou zároveň chráněni i podle unijních předpisů.
Ty však umožňují, aby ve výjimečných případech jednotlivé státy odstřely vlků povolily. Česká republika takovou výjimku udělit nemůže, protože odstřel by ohrozil samotnou populaci.
Vlci ve výběhu v Srní i umírajíSamec Greg si dominanci tvrdě háj  Lidé mohou v návštěvnickém centru v Srní na Šumavě pozorovat ve výběhu vlky. |
„V České republice nelze výjimku udělit právě proto, že se aktuálně na našem území vyskytuje jen několik desítek vlků,“ argumentuje mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Právě ministerstvo už několikrát farmářům vzkázalo, aby se inspirovali v sousedním Sasku a svá stáda ochránili ohradníky či pasteveckými psy.
„V současné chvíli není důvod pro změnu legislativy tak, jak jí požadují chovatelé z Broumovska, a to především vzhledem k současným legislativním, ale i nelegislativním možnostem, které jsou všem chovatelům hospodářských zvířat nabídnuty,“ dodala Roubíčková.
Farmáři ale argumentují, že ani ohradníky a pastevečtí psi nefungují. „Současný právní stav je odtržený od každodenní reality našich životů. Cítíme se státem podvedeni, jsme ponecháni napospas vlkům, kteří zabíjejí a týrají naše zvířata. Vlci v české přírodě nemají přirozeného nepřítele a kvůli nařízené absolutní ochraně se budou rozšiřovat do dalších oblastí,“ tvrdí například Tomáš Havrlant, jeden z farmářů a zároveň starosta Vernéřovic, který se k žalobě přidal.
Vlk z krušnohorské smečky zapózoval před fotopastí (červen 2017):
28. června 2017 |
