Šikovný chlapec.

Budovat obranyschopnost přirozeným způsobem, tj. přírodním výběrem, znamená důsledně nepoužívat zdravotních služeb od narození zhruba do 40 let, tj. do konce reprodukčního věku. Řešení není jednoduché, ale první krok musí být doplnění programu vybrané politické strany o tento nápad a jít s tím do voleb. Jednotlivci však mohou tento přístup uplatňovat ihned.

Něco se děje. Včera profesor Beran, dnes Vondruška. Pustit jiný názor než té bandy kolem vlády ???

vzdyt je pousten neustále ... a vsechny názory se v novinach objevuji pruábezne.

nehledejte ve vsem spiknutí .)

Co se týče obranyschopnosti, tak to, že by nějak utrpěla, popřel jeden z imunologů. S patogeny se člověk setkává doma i venku. To na udržení imunitního systému "ve formě" stačí. Pokud má na mysli chřipku, tak jí člověk onemocní v průměru jednou za 10 let a potká se s ní zhruba jednou za 2 -3 roky (aniž by nemoc propukla). Teď chřipka v podstatě ze světa zmizela. Takže je otázka, jestli to uškodí lidem, nebo chřipce. Na jedné straně pokud člověk dostane chřipku bez delšího kontaktu s ní, mohla by mít horší průběh, protože imunitní systém si jí už až tak moc nepamatuje - teoreticky. Druhá rovina je, že chřipce se hodné omezil prostor na mutace. Třetí, že pro imunitní systém rok prodlení nějakou katastrofou nebude. Protože pokud se s ní člověk potká jednou za 2 - 3 roky a onemocní jednou za 10 let, 1 rok nehraje roli.

Velice rozumny rozhovor i nazory, je smutne, ze se z historie neumime poucit, ten priklad toho Milanu je zcela presny obraz, kam se zene spolecnost, ktera se zaizoluje a doufa, ze je to obejde...

Tak já taky nejsem odborník, ale z toho, co třeba znám z životopisů různých členů královských rodů, kteří ještě navíc na tom byli z celé populace asi nejlíp, nejlíp živení, nesedření těžkou prací, tak teda obranyschopnost moc neměli a ta úmrtnost byla vysoká, obzvlášť do 18. století. U dětí fakt hodně, mimina umírala jako na běžícím pásu, až jsem si někdy říkala, co s nimi dělali? Ale ve všech věkových skupinách je kosily věci, které my dneska právě díky těm lékům a vakcínám a taky hygieně zvládáme celkem bez následků. Takže samozřejmě je otázka, jestli například zachraňovat extrémně nedonošené děti, u kterých je jasné, že je budou celý život provázet závažné zdravotní problémy, ale že by populace dřív byly nějak odolnější, to si nemyslím. Spíš přežili ti nejsilnější, ale ten (značný) zbytek padl.

Ano, to pan historik přesně píše, přežívali jen ti nejsilnější.

Rezistentnější lidé by se vysokého věku spíše dožít měli. Takže v tomhle si odporuje. COVID-19 by ve středověku kosil lidi mnohem více než dnes. Protože s tou rezistencí je to ve skutečnosti přesně naopak. Dnes se covid potkal s dobře živenou a zdravou populací a s vysokou úrovní zdravotnictví, pro které by bylo zvládnutí morové epidemie hračkou. V té době lidé trpěli mnoha neduhy, byli promořeni parazity a hladomory a války byly běžné. Epidemie tu "rezistentní" populaci redukovaly běžně a hodně citelně. Hladomory byly např. ve 14 století v průměru každých 8 - 10 let. Nejhorší byl v polovině 6. století. Odhaduje se, že zahynula možná polovina populace, což např. zmařilo naděje na obnovení Římské říše, nebo odstartovalo vikingskou éru. Dnešní čísla v souvislosti s covidem jsou ve srovnání s tím směšná. Tehdy by k smíchu nebyla. Obzvláště, pokud by přišel v době, kdy se nedaří. Taky není pravda, že by si nemoc nevšimli. Chřipka, která způsobila úmrtnost 1 % stačila na narušení chodu společnosti. Velké epidemie způsobovaly nezvratné společenské změny.

Otázka zda napřiklad obezní člověk s cukrovkou, kterého při životě drží léky patři do skupiny dobře živené a zdravé populace. Takové covid kosí nejvíce.

Jj, pan Vondruška to řekl velice zkušeně aneb napr. starověká Sparta to řešila ideálně, ale z dnešního hlediska velice krutě

Sparta to neřešila ideálně, ale primitivně. Proto taky byla ve srovnání s Atenským státem zaostalejší.

A zadruhé, neřešili, ani řešit nemohli, protože neměli takové znalosti, možnosti, možnosti komunikace. To si vždycky říkám jak by si asi poradili s tehdejšími mory a dalšími infekčními nemocemi, kdyby věděli a mohli to co dnes můžeme my, to řešili seč mohli, né že né. Takže tohle je taková znouzectnost od pana Vondrušky vyložená extrémně, jako obvykle. Druhý extrém je plašení, strach a katastrofování. Já osobně bacila nepodceňuju, ani nepřeceňuju a strach nemám. S největší pravděpodobností bych se z toho vyhrabal, nebo ne, prostě jedna další životní starost. Z historického hlediska je jeden, dva roky nic. Tak dlouho se tahleta bacilová lapálie zhruba řeší a vyřeší, to by měl amatérský historik Vondruška vědět a neřešit to.

Napsat amatérský historik Vondruška může jen a jen totální ignorant a člověk, který neumí argumentovat!

Já dělám genealogii, už dlouho. Takže i třeba v 18. - 19. století se vesele umíralo. Předpokládám, že na vesnicích se žilo i v té době +- jako ve středověku. Je pravda, že slabí umírali. Problém je, že jste mohl zeslábnout velice rychle. Dělal jsem matriku, kde najednou vlítla úplavice. A brala všechno. Malé děti, 24leté muže, staré lidi. "Výhodou" bylo, že smrt byla tak všudypřítomná a měla tolik podob, že to nikoho moc nepřekvapilo. A ony i důvody úmrtí byly takové všeobecné. Horečka, boule atd. A porod. Jedné matce umřelo po sobě 10 dětí v podstatě ihned po porodu. Tihle dryáčníci, co by to nechali na přírodě si musí proběhnout svůj život a říct si. jo slepák, prášky na tlak, karpály atd...

Lépe bych to nenapsal