Belgie je federací vlámsky hovořícího severu a frankofonního jihu, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Asi 60 procent Belgičanů se hlásí k vlámské komunitě, zbytek k valonské. Hlasy volající po rozdělení státu zaznívají hlavně z bohatšího Vlámska, zatímco naprostá většina Valonů si přeje setrvání Belgie v současném uspořádání.
Vlámský zájem je zastoupen i v parlamentu a jeho přívrženci jsou známí kromě volání po samostatnosti Vlámska i rasistickými výpady proti přistěhovalcům. Občanské průkazy začali vydávat v rámci kampaně s názvem "2008: čas pro nezávislost", i když žádný velký zájem ze strany běžných občanů zatím prý nezaznamenali.
Identifikační průkazy pak Vlámský zájem dokonce zaslal belgickým zákonodárcům jako dárek k novému roku - těm ze severu karty vlámské, těm frankofonním pak valonské. Zejména u druhé skupiny ale tento krok vyvolal nepříliš příznivé reakce. Jeden z frankofonních zákonodárců Olivier Maingain radikální straně pohrozil, že ji kvůli vydávání průkazek možná požene před soud.
Strana, které karty zatím vydává ve svém sídle, ve Vlámsku hodlá vybrat dvanáct míst, kde si je lidé budou moci vyzvednout. Kromě toho chystá ještě další akci, která možná také nebude zejména v očích některých frankofonních politiků vnímána zrovna nejlépe - Vlaams Belang chce sepsat brožurku ve francouzštině, v níž bude svým valonských spoluobčanům vysvětlovat, proč by bylo lepší zemi rozdělit.
O možném rozpadu se v Belgii hovoří poměrně často. Hodně intenzivní debata na toto téma se vedla zejména před několika měsíci, kdy vrcholila politická krize způsobená neschopností vlámských a valonských stran vytvořit společnou koaliční vládu. - více zde
Tu se sice nakonec stejně sestavit nepodařilo a v zemi zatím vládne dočasný kabinet, avšak debata o případném rozpadu země nicméně poněkud ustoupila do pozadí.
