"Strana Open VLD ztratila důvěru v tuto vládu," prohlásil její šéf Alexander De Croo. Vadí mu mizivý pokrok v citlivé otázce ústavní reformy země, kterou tvoří frankofonní valonský jih a vlámsky hovořící sever.
Spory obou hlavních komunit Belgii sužují dlouhodobě a stály hlavu nejednoho politika. Klíčovou roli hrály i ve volbách před třemi lety a při následném složitém sestavování vlády. Ta sice po více než roce vznikla, ale je velmi křehká a už několikrát se změnila.
Ohniskem sporu jsou hlavně práva francouzsky hovořících obyvatel na vlámských předměstích Bruselu, takzvaného Bruxelles-Hal-Vilvorde (BHV). Vlámové chtějí sporný region rozdělit.
Jenže rozdělení oblasti s sebou nese jeden zásadní problém a celou řadu otázek. Co s Valony, jejichž komunity by připadly Vlámsku? Mohli by kupříkladu frankofonní voliči hlasovat pro valonské politiky? U Vlámů platí, že smějí vybírat pouze vlámské kandidáty.
A i když se v parlamentu vedou už několik dnů intenzivní jednání, jichž se zúčastňuje všech pět stran vládní koalice (z toho dvě vlámské a tři frankofonní), podle vlámské liberální Open VLD se vláda při řešení této problematiky nikam neposunula.
"Tik tak, tik tak, tik tak... Bum?" hlásá belgický tisk
I proto nabídl belgický premiér Yves Leterme svou rezignaci králi Albertovi II, který se zatím nijak nevyjádřil. Devětačtyřicetiletý Leterme, jehož kabinet funguje v současné podobě zhruba půl roku, tak podle britské stanice BBC neučinil poprvé.
Už v červenci 2008 nabídl demisi, kterou tehdy král nepřijal. V prosinci téhož roku k rukám jeho veličenstva putoval další Letermeho návrh na rezignaci. S tou už panovník souhlasil a předsedu vlády nahradil Herman van Rompuy. Ne však na dlouho. O několik měsíců později byl Rompuy zvolen předsedou Evropské rady a Leterme se vrátil do čela vlády. (viz článek o volbě prezidenta EU)
"Tik tak, tik tak, tik tak... Bum?" nebo "Válka nervů" hlásají titulky v dnešním vydání listu Le Soir, který popisuje současnou situaci. Podle deníku by po demisi premiéra mohly následovat volby už v květnu. A aby toho nebylo málo, tak Belgie přebírá v červenci předsednictví EU a šarvátky na domácí politické scéně jí zřejmě příliš nepomohou. Češi by mohli vyprávět.
Přelomové belgické hlasování o burkách v Evropě
Belgický parlament se dnes také chystal hlasovat o možném zákazu "nošení oděvů znemožňujících identifikaci osob, a to i běžně na ulici, nejen na úřadech či ve školách". Týká se to hlavně muslimských burek a tradičních šátků a plášťů, které halí ženy od hlavy až k patě. (viz článek o zákazu burek v Evropě)
Kdyby Belgie zákon schválila, stala by se první evropskou zemí, která k takovému rozsáhlému kroku přistoupila. Kvůli současným sporům ale k hlasování možná ani nedojde.
VLÁMSKO-VALONSKÉ SPORY V BELGIIDlouhodobý problém kolem BHV není ojedinělý. Nedávno se třeba rozhořel skandál kvůli tomu, že se někteří vlámští starostové údajně dohodli s realitními firmami, že budou nemovitosti prodávat přednostně Vlámům. Předtím zase vlámský ministr vnitra Geert Bourgeois prohlásil, že skupina jiných starostů z periferie Bruselu, kteří odmítli poslat frankofonním valonským občanům svých okrsků volební lístky pouze ve vlámštině, už nikdy nebude jmenována do funkce. To na politické scéně vyvolalo rovněž bouři nevole a kritiky. |
