České dráhy uvedly ve své tiskové zprávě, že jen za měsíc září se jim podařilo přepravit 15,5 milionů pasažérů. To je oproti stejnému období za loňský rok zhruba dvouprocentní nárůst. Dařilo se také RegioJetu, který přepravil za prvních devět měsíců o 860 tisíc lidí více, především díky novým trasám. Leo Expressu narostl počet cestujících ve stejném období o 250 tisíc.
Dobré výsledky ale do budoucna může ohrozit omezená kapacita tratí. „Nedá se říct, jaká je přesně kapacita. Je nějaká mez, která, když se překročí, provoz začíná být nespolehlivý. Jakékoli drobné zpoždění jednoho vlaku se přenáší na vlak následující, ujíždějí přípoje, vlak se zastavuje před stanicí kvůli obsazené koleji a tak dále. Tento stav je v současné době na trati Praha–Ostrava,“ říká Tomáš Záruba z Centra pro efektivní dopravu.
„Přetížení některých důležitých tratí řešení vyžaduje,“ potvrzuje Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy. V plánu je údajně vybudování několika rychlých tratí. Aktuálně je podle ministerstva nejdál příprava trati do Drážďan. Projekt se připravuje, samotná stavba by měla začít ale až za dvanáct let v roce 2030.
Podle Správy železniční dopravní cesty se začínají připravovat vysokorychlostní tratě v nejvytíženějších úsecích na trase z Prahy přes Brno na Břeclav a také v úsecích z Brna na Ostravu. Soutěž by měla být vypsána v první půlce roku 2019. Stavět se ale nejspíš nezačne před rokem 2025.
Počet cestujících stále stoupá
Podle statistik ministerstva dopravy přibývá počet cestujících na českých železnicích minimálně od roku 2010. V loňském roce vlaky přepravily více než 183 milionů cestujících.
Počty cestujících byly letos v prvním i druhém čtvrtletí vyšší než ve stejných obdobích loňského roku. Důvodů, proč se lidé čím dál tím častěji přesouvají v tuzemsku po kolejích, je hned několik.
„Z doby do nedávna bych to přisoudil postupně rostoucí kvalitě a rychlosti vlaků a zároveň někdy horší situaci na silnicích. Lidem také roste životní úroveň, přesedají z autobusů do vlaků a neřeší už tolik cenové rozdíly,“ popisuje Záruba nejsilnější argumenty ve prospěch vlakové dopravy. Podle něj navíc vlaky v posledních dvou desetiletích prošly zásadní transformací, která se nakonec příznivě projevila na jejich popularitě.
Ukrajinec chtěl jet vlakem domů, místo Kyjeva jej poslali do Kyjova |
„Patnáct až dvacet let zpět byl vlak pro mnoho lidí naprosto nepřijatelný. Vlaky byly špinavé, zcela běžně zpožděné, lidé často zoufale volili jakýkoli jiný spoj, jen aby nemuseli jet vlakem,“ vysvětluje Záruba. Podle něj se v posledních letech dařilo reputaci dráhy posilovat díky zlepšujícím se službám. Vedle modernizace vozů pomohlo především zavádění nových rychlých vlaků a celkově se podařilo o něco zkrátit jízdní doby.
Kvůli přeplněným tratím by ale železnice o své renomé a tím pádem i o cestující mohla zase přijít.
„Nejhorší scénář je, že si mnozí řeknou, že drážní doprava nějak funguje a nebudou se tím dál zabývat a železnice si zničí reputaci jak u cestujících, tak u nákladních přepravců. Jen velice těžko by se pak znovu získávala zpět,“ říká Záruba a upozorňuje, že v takovém případě by se cestující mohli začít zase vracet na silnice nebo se přiklonit k letecké dopravě.
Přeplněné tratě představují vážný problém i pro nákladní dopravu. Ta přímo závisí na provozu osobních vlaků. Pro převoz zboží se totiž používají v jednotlivých úsecích volné časy mezi soupravami, které přepravují cestující. Čím méně těchto prostojů je, tím déle trvá cesta nákladního vlaku. „Trasu, kterou by nákladní vlak mohl zvládnout za dvě hodiny, může kvůli malému prostoru na trati jet i deset hodin,“ říká Záruba a dodává, že nevidí jiné řešení, než vybudování nových tratí.
„Alternativou je rozšíření infrastruktury. Představa, že existuje nějaké zázračné řešení, které stojí miliony a uchrání nás od investice desítek miliard, je mylná. Pokud nemá být nárůst přepravy uměle omezován, jiné řešení není,“ uzavírá Záruba.
Železniční tunel do Berouna by vyšel na 50 miliard, zkrátil by cestu do Německa:
4. října 2018 |
