Vládu brzdí program a rozpočet

  • 15
Koaliční vláda ČSSD, US-DEU a lidovců se nevyhla prvním překážkám. Kabinet Vladimíra Špidly přerušil projednávání původní verze státního rozpočtu na rok 2003. Bude v něm pokračovat až příští týden. Ministři neschválili ani své vládní prohlášení. Definitivní podoba dokumentu, který připravil vicepremiér Pavel Rychetský, bude hotova až v pondělí 5. srpna, tedy pouhý den před tím, než s ním ministři předstoupí před Poslaneckou sněmovnu.

Špidla: V zásadních bodech jsem se shodli
Ministři neprozradili, v čem se v případě rozpočtu neshodli. "O rozpočtových prioritách, mezi něž patří dotažení reformy veřejné správy, vzdělání, věda, investiční pobídky a vstup do Evropské unie, nebyla vedena polemika," řekl po zasedání kabinetu Špidla.

Ministr financí Bohuslav Sobotka upozornil, že rozprava o tom, zda mají být do rozpočtových příjmů zařazeny i jednorázové neopakovatelné příjmy, byla přerušena bez definitivního závěru. Nad výší deficitu se prý zamýšleli všichni členové vlády.

Vláda: Rychetský musí prohlášení dopracovat
"Koaliční vláda vzala své prohlášení pouze na vědomí a uložila Rychetskému, aby ho dopracoval," uvedla Kateřina Janotová z tiskového odboru Úřadu vlády.

Rychetský připravil návrh z podkladů jednotlivých ministrů, má 78 stran. Původní plán přitom zahrnoval pouze pět desítek stránek.

Prohlášení je založeno na zásadách evropského sociálního modelu státního uspořádání a na úsilí o vytvoření společnosti vzdělání, spoluúčasti a solidarity. Právníci ale považují dokument za příliš povrchní.

Vláda odvolala šéfa Úřadu pro veřejné informační systémy (ÚVIS) Jiřího Krumpa. Premiér Vladimír Špidla nyní navrhne prezidentovi, aby řízením ÚVIS pověřil ministra bez portfeje Vladimíra Mlynáře (US- DEU), který má ve vládě odpovídat za informační technologie. Než tak prezident rozhodne, úřad bude stále řídit Krump. Potom se zřejmě stane Mlynářovým náměstkem.

Právníci: Prohlášení je povrchní
Podle advokáta a bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola jsou v prohlášení obsažena pouze obecná konstatování a připomínky nedostatků, které je potřeba odstraňovat, nebo situace, jež je třeba zlepšit.

V návrhu se hovoří mimo jiné o potřebě systémově zvýšit rychlost a účinnost soudních řízení.

"Já si myslím, že to si může dát kdykoliv kterákoliv vláda, a nikdy se nesplete," míní Sokol.

Stesky na délku soudních řízení jsou podle něj vlastně celosvětové. Advokát nicméně upozornil na specifické postavení justice. "Já tam nevnímám žádný zásadní trend, ale na druhou stranu - ono to je v té justici tak, že se v zásadě dá jenom postupně vylepšovat," dodal.

Návrh má pomoci justici
Návrh vládního programu se zmiňuje mimo jiné i o potřebě vyřešit množství nevyřízených případů a nové již řešit plynule.

Má se rovněž pokračovat ve vybavování justice moderními komunikačními prostředky, zajistit dostatek jednacích síní, prostor pro zajištění ochrany svědků a posílit postavení obětí trestných činů.

Počítá se například i s dokončením legislativního procesu týkajícího se speciální právní úpravy odpovědnosti mládeže za protiprávní činy.

Choděra: Návrh je nekonkrétní
Také právník Oldřich Choděra pokládá návrh prohlášení za spíše proklamativní, nekonkrétní. Upozornil na úskalí, které v sobě může skrývat případné snížení věkové hranice trestní odpovědnosti mládeže pod 15 let.

"Jsou delikty, u nichž mladistvý je schopen posoudit, že jde o trestný čin a jsou třeba delikty, kdy si to dítě třeba vůbec neuvědomí," řekl.

Choděra souhlasí s ochranou svědků, ne však s rozšiřováním možnosti svědčit anonymně. "Protože na anonymního svědka vás odsoudí na cokoli; proti anonymnímu svědkovi jste bezbranný," míní.

Stát by podle něj měl zajistit takovou ochranu svědků, aby se jim kvůli jejich výpovědi nic nemohlo stát.

Typická výhrada k textu prohlášení? Mezititulek

Že by vnitrokoaliční problémy ve vládě už při schvalování programového prohlášení? Ale kdeže. Podle premiéra Vladimíra Špidly za neúspěch při prvním pokusu o schválení dokumentu mohou jen formulační výhrady typu chybějící mezititulek a jistá zavádějící vyjádření. Tedy žádné zásadní rozpory nad věcnou stránkou textu.

"Třeba typickou výhradou byl chybějící mezititulek 'Lidská práva', ačkoli kapitola se týkala právě lidských práv," vyjmenovával Špidla po zasedání kabinetu problematická místa.

Anebo se podle něj například vedla debata o tom, zda zachovat v textu určitou úvahu o tom, že při zavádění alternativních trestů klesne počet "slušných" vězňů, a tím se vězeňská populace významně změní k takovým "těžším" zločincům. "A to má své důsledky pro vzdělávání vězeňského personálu. Vedla se tedy debata, jestli to tam nechat, nebo nenechat," poznamenal Špidla.

Podobných výhrad byla podle něho prý celá řada. "Mezi šedesáti až sto dvaceti bych řekl," odpověděl Špidla na otázku počtu. A pak si neodpustil první ze svých premiérských, avšak trochu krkolomných bonmotů: "Bylo jich prostě mnoho. Jestli jste četli Lovce mamutů, tak tam bylo věcí víc než tři, při vzdělání v současné době mám dojem, že mnoho je víc než dvanáct, čili počet se pohyboval mezi dvanácti až šedesáti," vtipkoval premiér.

Koaliční kabinet Vladimíra Špidly neschválil vládní prohlášení v podobě, v jaké ho připravil vicepremiér Pavel Rychetský. Definitivní podoba dokumentu bude hotova až v pondělí 5. srpna, tedy pouhý den před tím, než s ním ministři předstoupí před Poslaneckou sněmovnu (31. července 2002).

Koaliční kabinet Vladimíra Špidly neschválil vládní prohlášení v podobě, v jaké ho připravil vicepremiér Pavel Rychetský. Definitivní podoba dokumentu bude hotova až v pondělí 5. srpna, tedy pouhý den před tím, než s ním ministři předstoupí před Poslaneckou sněmovnu (31. července 2002).

Koaliční kabinet Vladimíra Špidly neschválil vládní prohlášení v podobě, v jaké ho připravil vicepremiér Pavel Rychetský. Definitivní podoba dokumentu bude hotova až v pondělí 5. srpna, tedy pouhý den před tím, než s ním ministři předstoupí před Poslaneckou sněmovnu (31. července 2002).

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video