Vláda chtěla Sněmovnou protlačit návrh majetkového vyrovnání státu a církve. Ten počítal s navrácením třetiny církevních pozemků a vyplacením 83 miliard za zbylé dvě třetiny, které si stát nechá. Vládní návrh kritizuje opozice i někteří koaliční poslanci.
Podle poslance Tlustého by měl kabinet doplnit předlohu tak, aby byl jasný rozsah či definice majetku, kterého se týká. V současné době podle něj norma tyto podmínky nesplňuje, a mohla by tak být do budoucna zpochybňována. "Schválit zákon, ve kterém zbudou tyto pochybnosti, a čekat na arbitráže a rozhodnutí ústavního soudu, je nepředstavitelné riziko," řekl před hlasováním Tlustý.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) uvedl, že požadavek jeho stranického kolegy je v rozporu s duchem dosavadní vládní předlohy.
Hlasování o Tlustého návrhu potvrdilo názorové rozpory uvnitř ODS. Odročení kromě Tlustého podpořili i další dva občanští demokraté - Juraj Raninec a Jan Schwippel. Kromě nich byla pro odročení celá opozice, tedy ČSSD a KSČM.
Premiér Mirek Topolánek uvedl, že dnešní rozhodnutí bude znamenat jisté zpoždění, vláda ale podle něj normu upravit může. Poslanec ODS Michal Doktor však míní, že to znamená změnu koncepce celého zákona a potrvá to nejméně tři měsíce. "Nebude to několik let, ale bude to nějaká doba v rámci měsíců," poznamenal ministr kultury Václav Jehlička.
Spor o církevní zákon se odehrál den předtím, než má sněmovna hlasovat o sociálnědemokratickém návrhu na vyslovení nedůvěry Topolánkovu kabinetu. Zatím se ale zdá, že ani přes nynější rozpory uvnitř vládního tábora nebude nikdo z koaličních poslanců hlasovat pro sesazení kabinetu. - čtěte Čunka mrzí odklad vyrovnání s církvemi, vládu ale podpoří
O zákon se strhla ostrá debata
Zákon o církevních restitucích podle očekávání vzbudil mezi poslanci ostrou, několikahodinovou debatu. Vzduchem létaly biblické citáty, zákonodárci se pouštěli do historických exkurzí či citovali pohádky.
Místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek z opoziční ČSSD označil vládní návrh za "kleropanský". Jeho stranický kolega Richard Dolejš zase varoval před rostoucí mocí církve. "Mrazí mne v zádech při pomyšlení, že by měla katolická církev opět dominantní vliv," řekl poslanec. Podle něho by to u nás brzy vypadalo jako v "tmářském" Polsku, kde se prý extrémním způsobem angažuje Vatikán.
Koaliční poslanci zase opozičním vyčítali, že jejich slovník připomíná komunistický žargon z padesátých let minulého století. Když došly argumenty, přihodili poslanci pár biblických citátů.
Podle levice nemá církev usilovat o majetek, ale starat se o duchovní rozměr života společnosti. Církev se stará o potřebné a sociálně slabé, nejsou to vyhozené peníze, namítal šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa. Jiří Paroubek na oplátku z klobouku vytáhl "pátera Koniáše, který pálil zakázané knihy". Příště čtěte místo Jiráska něco kvalitnějšího, vzkázal mu jeden z občanských demokratů.
Komunista Miroslav Grebeníček si zase přisadil citací z dopisu Tomáše Halíka, ve kterém duchovní KDU-ČSL nabádal, aby o církevní restituce neusilovala.
Štědrá nabídka, která se nebude opakovat
Dohoda s církvemi je přitom téměř unikátní počin. Na způsobu uspořádání majetkových vztahů pohořel nejeden ministr kultury a potřebný konsenzus se nedařilo najít celých sedmnáct let.
Až pod taktovkou lidoveckého ministra Václava Jehličky vznikl plán, jak historickou křivdu osmnáct let po revoluci odčinit.
Na kompromisu se shodlo všech sedmnáct církví a návrh posvětila i vláda. Štědrá nabídka, která počítá s navrácením zabavené půdy a s odškodným 83 miliard za zbylé dvě třetiny, byla jedním z hlavních trumfů občanských demokratů, kteří ji lidovcům představili ve strategickou chvíli před prezidentskou volbou.
Opozice tehdy dohodu vlády a církví kritizovala, podle ní šlo o jasný "handl", který měl zajistit potřebné hlasy pro Václava Klause. Obchod tehdy nepřímo přiznal i ministr bez portfeje Cyril Svoboda. - čtěte Lidovec Svoboda přiznal "kupčení" o Hrad
ODS má výhrady, předloží pozměňovací návrhy
Po prezidentské volbě se však prve skrývaná nechuť některých občanských demokratů projevila naplno. Návrh kritizuje nejen Vlastimil Tlustý a kolegové z jeho vnitrostranické platformy, výhrady má i místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, která chce vystoupit s vlastním pozměňovacím návrhem.
"Chci připravit pozměňovací návrh, podle něhož by svatovítská katedrála zůstala v majetku státu a byla spravována spolu s katolickou církví, tak jak je tomu dosud," řekla ČTK Němcová. Navrhne také zkrácení doby, po kterou by měl stát splácet úroky z finanční náhrady.
Až kdyby se svými změnami neuspěla, bude prý ochotná podpořit vládní návrh. Zatím ale cítí podporu svého klubu. "Bylo jasné, že to klub vnímá úplně stejně jako já, a očekává se, že takto ten návrh podán bude," řekla po jednání poslanců ODS.
Její straničtí kolegové Tlustý a Schwippel se zatím vyjadřují spíše mlhavě. Návrh kritizují, částka se jim zdá příliš vysoká. I s úroky, které se rozprostřou do šedesáti let, vyplatí totiž stát církvím až 270 miliard. I přes výhrady naopak zákon podpoří bývalý sociální demokrat Miloš Melčák.
ČSSD cítí šanci
Sociální demokracie přišla s vlastním návrhem, kdy by církvím vrátila částku sice menší, ale během maximálně tří let. - čtěte S církvemi se vypořádáme rychleji, tvrdí ČSSD
Na středu také opozice oznámila další pokus o svržení vlády. Očekává totiž, že dnešní jednání Sněmovny o restitučním zákonu rozjitří vztahy mezi koaličními stranami natolik, že by se ČSSD mohlo podařit při zítřejším hlasování vyjádřit vládě nedůvěru.
Špičky lidovců totiž pohrozily, že pokud ODS dohodu nedodrží a návrh neprojde, znamenalo by to pro koalici vážný problém.
