Besser po jednání vládní komise, která diskutuje o variantách církevních restitucí, řekl, že má spolu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem propočítat, jaká by byla finanční hodnota veškeré zemědělské půdy a lesů, u nichž neexistuje překážka k jejich přímému vrácení.
"Budeme se snažit dohodnout takové podmínky, aby křivda byla napravena a státní rozpočty České republiky utrpěly do budoucna co nejméně," řekl ministr kultury.
Myšlenku naturálních restitucí místo vyplácení finančních náhrad už dříve výslovně podpořili politici Věcí veřejných a za nejjednodušší variantu, jak se vyrovnat s církvemi, označil maximální možné naturální vydání majetku také ministr zemědělství Ivan Fuksa. Pokud by došlo na tuto variantu, církvím by se mohlo vrátit až 181 tisíc hektarů lesů či 72 tisíc hektarů zemědělské půdy.
"Marek Benda má pro komisi připravit judikaturu k možnosti vracení majetku, který není ve vlastnictví státu," uvedl Besser. Poslanec ODS Benda je jedním ze členů komise, za občanské demokraty v ní sedí také ministr Fuksa, za VV jsou v ní Kateřina Klasnová a Michal Babák, za TOP 09 kromě Bessera ještě Kalousek. Ve vládní komisi pro jednání s církvemi je také hradní kancléř Jiří Weigl.
Církve budou mít dál šanci čerpat peníze z grantů na opravu památek
Komise se při jednání ve Sněmovně také shodla, že nyní je třeba domluvit termín schůzky se zástupci církví a náboženských společností. Návrh zákona chce mít Besser připravený do poloviny června, tak aby se restituce církevního majetku mohly rozběhnout od roku 2012.
Majetkové vyrovnání s církvemi by podle Bessera nemělo znamenat, že už nebudou mít šanci získat peníze od státu. "Budou moci čerpat z grantů na opravu památek," uvedl ministr kultury. Ostatní členové komise se po jednání k ničemu nevyjadřovali, protože se domluvili, že mluvit bude jen ministr kultury.
Bývalá vláda Mirka Topolánka už měla připravený návrh, který by znamenal, že by se církvím vrátila asi třetina dříve zabaveného majetku. Za zbytek měly církve dostat 83 miliard korun, jejichž vyplácení by bylo rozloženo do 60 let, i s úroky by se tak částka vyšplhala na 270 miliard korun.
Návrh ale neprošel, kromě opoziční levice k němu měli výhrady i někteří poslanci zvolení za ODS, zejména exministr financí Vlastimil Tlustý, který později levici pomohl shodit Topolánkovu vládu.
