Dvaasedmdesátiletý Žirinovskij, zakladatel LDPR a šestinásobný prezidentský kandidát, zasedá ve Státní dumě od jejího vzniku v roce 1993. Byznys s poslaneckými křesly údajně zahájil okamžitě. Poslancem je i jeho syn Igor Lebeděv, od roku 2011 místopředseda dolní parlamentní komory.
Podle ruského portálu se ke „komerčním poslancům“ řadí zhruba třetina ze 40 poslanců strany, jedním z nejaktivnějších klientů je šéf vlivného zahraničního výboru Leonid Sluckij. Znovuzvolení stojí 100 až 200 milionů rublů, pro nováčky se taxa zvyšuje až téměř trojnásobně.
Platby se provádějí formou darů některé z organizací spřízněných s LDPR. Kupující kromě mandátu dostává spolehlivé stranické krytí, může se dopouštět amorálních skutků, udržovat styky s kriminálním podsvětím nebo se nezákonně obohacovat, píše Projekt.
S madáty obchodují všechny politické strany
Podle ruských opozičních médií není prodej poslaneckých mandátů v Rusku ničím neobvyklým. V roce 2007 list The New Times odhadl cenu jednoho ruského poslaneckého křesla na pět až sedm milionů dolarů (zhruba 120 milionů korun v tehdejším kurzu). Prodejem se prý zabývaly všechny partaje, „čisté“ byly v tomto ohledu snad jen první volby v roce 1993.
Zhruba před deseti lety se podle rozhlasové stanice Echo Moskvy odhadovalo, že 80 procent mandátů ve federálním parlamentu je zaplacených. Státní duma byla dražší, Rada federace, tedy horní parlamentní komora, o něco levnější. Platilo se za titul, status a imunitu.
Několik prodejců se dostalo i do vězení. V roce 2014 tento osud stihl komunistu Konstantina Širšova, který dostal pět let za to, že jednomu podnikateli nabídl za 7,5 milionu eur (skoro 200 milionů Kč) místo na kandidátce Jednotného Ruska.
V Nižním Novgorodu se koná soud s poslancem místního parlamentu Alexandrem Bočkarjovem ze strany Spravedlivé Rusko. Místo na kandidátce údajně prodal za 4,5 milionu rublů. Pro kupce to ale nebyla dobrá investice, do regionálního parlamentu se nedostal.
Žirinovskij ani mluvčí jeho strany nechtěli informaci ruského serveru komentovat. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že ruské vedení se zatím s obsahem článku neseznámilo.
