Putin svůj letošní projev podle AP zaměřil na děti, tedy potřebu plodit jich více. V poselství pronesl, že úřady musejí více povzbuzovat Rusy a podporovat mladé rodiny. Ohlásil proto nové dávky na děti pro nejchudší rodiny a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka, ale i opatření v boji proti chudobě.
Zdůraznil přitom, že nízké příjmy představují klíčovou překážku k tomu, aby se ruská populace zvětšovala. V současnosti žije v Rusku podle AP kolem 147 milionů lidí.
„Ve společnosti je jasná poptávka po změnách,“ prohlásil prezident v úvodu svého poselství o stavu země a slíbil, že tempo změn se bude zvyšovat s cílem dosáhnout uspokojivé životní úrovně a příjmů zajišťujících důstojný život.
Rusko podle Putina nyní čelí důsledkům postsovětského pádu ekonomiky, který vedl k propadu porodnosti. „Ale nejde jen o peníze. Rodina, to je štěstí, láska a naděje pro budoucnost země,“ řekl ruský prezident.
Nejchudší rodiny mají dostávat 5 500 rublů (asi dva tisíce korun) na dítě. Od příštího roku se tato částka zvýší v průměru na 11 500 rublů (asi 4 200 korun), konkrétní částka bude záviset na regionu. Vyplácení dávek by u nejchudších rodin měly pokračovat až do dosažení sedmi let věku dítěte.
Program mateřského kapitálu, který dosud Rusky dostávají při narození druhého dítěte, se prodlouží nejméně do konce roku 2026 a od letoška jej bude jej možné dostat už při narození prvního potomka. Nyní jde částku 466 000 rublů (asi 170 tisíc korun). Při narození druhého dítěte se mateřský kapitál zvýší o dalších 150 000 rublů na 616 000.
Mladá rodina by tak podle Putina měla mít k dispozici částku, pokrývající ve většině regionů cenu poloviny bytu - a to při narození třetího dítěte stát umoří část hypotéky. „Dokonce ani v dobách Sovětského svazu se to nedělalo,“ prohlásil prezident a oznámil, že všichni žáci prvních čtyř ročníků budou ve školách dostávat teplou stravu bezplatně.
Pokud se podaří vychovat novou velkou generaci, opírající se o pevné spojení generací v rodinách, „budeme moci zaručit rozvoj Ruska jako velké a úspěšné země“, zdůraznil prezident za potlesku sálu. Aplaus se při Putinově projevu ozýval každých pár minut.
„Bylo to nejdražší prezidentovo poselství,“ řekl novinářům exministr financí Alexej Kudrin, který teď stojí v čele státních kontrolorů. Odhadl, že splnění navržených opatření si vyžádá až 500 miliard rublů ročně (asi 183 miliard korun).
V další části projevu promluvil obecně o sociálním zabezpečení a vzdělání. Vláda podle něj podpoří rozvoj univerzit ve všech oblastech Ruska a infrastrukturu. Mladí vzdělaní lidé musejí mít motivaci, aby svou kariéru rozvíjeli přímo ve svých regionech a neodcházeli jinam nebo do zahraničí. Vládní program zaštiťuje heslo – „Rusko, země příležitostí“, řekl Putin.
Část projevu věnoval také zdravotnictví. „Všude na světě lidé kritizují stav zdravotnictví ve své zemi. Ale když musí člověk ujet desítky kilometrů, aby se dostal do nemocnice, je jasné, že to v něm vyvolá pochybnosti,“ připustil.
Svět nás musí dohnat ve zbraních, prohlásil Putin
Rusko podle Putina poprvé v dějinách, odkdy existují jaderné rakety, nikoho nedohání, ale naopak jiné státy teprve budou muset vytvořit zbraně, kterými již Rusko disponuje. „Nikoho neohrožujeme a ani se nesnažíme vnucovat svou vůli. Ale mohu ujistit, že kroky k posílení národní bezpečnosti jsme udělali včas a v dostatečné míře,“ řekl.
Na konci prosince Moskva oznámila, že ruská armáda zařadila do výzbroje nové rakety Avantgard, jejichž okřídlená bojová část dosahuje hyperzvukové rychlosti. Raketa má podle ruských expertů mezikontinentální dosah a může letět v atmosféře sedmadvacetinásobně rychleji než zvuk, rychlostí více než 33 tisíc kilometrů za hodinu.
Ruský prezident také prohlásil, že pět stálých členů Rady bezpečnosti (Británie, Čína, Francie, Spojené státy a Rusko) by mělo světu podat příklad odstraněním předpokladů pro vypuknutí nové světové války.
„Doba vyžaduje, abychom si uvědomili naši společnou odpovědnost. Příkladem by měly jít zakládající země OSN. Právě pět jaderných velmocí nese zvláštní odpovědnost za zachování a trvalý rozvoj lidstva,“ uvedl s tím, že začít by se mělo zajištěním stability na planetě. „Rusko je otevřeno posílení spolupráce se všemi zainteresovanými partnery,“ ujistil.
Moskva a Washington loni odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. USA a Rusko se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování.
Ruská ústava má stát nad mezinárodním právem
Promluvil i o změnách v ruské ústavě. Ta by měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a zakazovala by lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství.
Rusko by nadále mělo zůstat silnou prezidentskou republikou, ústavní změny by však měly posílit roli ruských poslanců při vytváření vlády. „Hlavní jsou zájmy Ruska,“ zdůraznil Putin. „Rusko to jsme my,“ dodal s tím, že nemá na mysli jen přítomné v sále, ale všechny občany země. Případné ústavní změny by proto podle něj mělo potvrdit referendum
Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, by měla podle Putina nově mít klíčové slovo při výběru předsedy ruské vlády, vicepremiérů i členů vlády. Její nominace by hlava státu nemohla odmítnout.
Prezidentovi by však zůstalo právo šéfa kabinetu odvolat. Prezident by také měl se souhlasem horní komory parlamentu jmenovat šéfy „silových“ resortů, tedy například ministry vnitra, obrany a šéfa ministerstva pro mimořádné situace.
Zákaz cizího občanství či vlastnictví dokumentů umožňujících trvalý pobyt v cizí zemi by se podle něj měl vztahovat i na hlavy regionů, senátory, poslance, členy federální vlády a vedoucí dalších federálních orgánů či soudce.
Prezidentem by se mohl stát pouze ruský občan, který v zemi prožil nejméně pětadvacet let a nikdy neměl jiné občanství. Putin také souhlasil s tím, že z článku ústavy, který zakazuje zastávat nejvyšší funkci více než dvakrát za sebou, by se mohl vypustit výraz „za sebou“.
Senátoři by zase měli mít právo navrhovat prezidentovi odvolat federální soudce a členy ústavního a nejvyššího soudu. V ústavě by také mělo být zakotveno, že minimální mzda nesmí být menší než životní minimum a že se penze pravidelně zvyšují kvůli inflaci. Posílit by měla také role gubernátorů a ústavního soudu.
Příprava na předání moci?
Ruská média a politologové si už Putinova slova vykládají jako přípravu na budoucí předání moci. Prezidentův nynější mandát vyprší v roce 2024. „Putin v podstatě navrhl změnit státní zřízení v Rusku,“ napsal list Vedomosti s tím, že jde o zásadní rozšíření pravomocí Státní dumy.
„Akcie dumy stoupají spolu s jejími možnostmi. Svěřuje jí právo potvrzovat nominaci na premiéra a celé vlády. Nový prezident je nebude smět odmítnout. Něco takového si za nynějších podmínek, kdy je vše řízeno z Kremlu, nelze představit ani hypoteticky. Vypadá to jako součást příprav na budoucí předání moci,“ usoudil politolog Konstantin Kalačov.
Prezidentova slova si ovšem podle něj lze vykládat jak ve smyslu, že chce odejít, tak jako pravý opak, že chce zůstat navěky. „Reforma sotva něco změní v nynější situaci. Ale celkově jde o změnu státního zřízení,“ řekl ruské redakci BBC politolog Abbas Galljamov a položil si otázku, zda se Putin nechystá po odchodu z Kremlu převzít funkci předsedy Státní dumy.
Každopádně Putin podle něj vychází vstříc volání společnosti po střídání u moci. „Je to signál, že začala reálná příprava na předání moci,“ souhlasí Alexej Makarkin ze Střediska politických technologií.
Ve hře je podle něj zmenšení prezidentských pravomocí, nicméně hlava státu nadále zůstane hlavní figurou. Putin podle profesora ústavního práva Ilji Šablinského počítá, že navrhované změny v ústavě se jej nijak nedotknou. Čili setrvá ve funkci do roku 2024. A co bude dál, nadále není jasné, dodal Šablinskij.
Putin promlouval i ve vesmíru
Vystoupení ve velké výstavní síni Manéž v centru Moskvy kromě poslanců poslouchaly i stovky vrcholných představitelů politického, hospodářského a společenského života. Pozváno bylo na 1 300 hostů, akreditovalo se také asi 900 ruských a zahraničních novinářů, vypočítal server Newsru.com.
V pořadí už šestnácté poselství ruské hlavy státu vysílaly celostátní televizní a rozhlasové stanice. Prakticky však bylo všudypřítomné: Promítalo se na fasády domů v centrech měst a nákupních středisek, znělo ve veřejné dopravě, na poliklinikách, nemocnicích, úřadech, letištích, kavárnách, stadionech či kinech.
A poslechnout si je bylo možné dokonce i na nejvyšší hoře Kavkazu a Ruska Elbrus, přesněji na stanici lanovky ve výši 3 847 metrů nad mořem. A vlastně ještě výše, na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, kde se zrovna nacházejí dva ruští kosmonauté, Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.
