Ukrajinista a publicista Bohdan Kopčák

Ukrajinista a publicista Bohdan Kopčák | foto: Archiv Bohdana Kopčáka

Krym Putinovi nestačí. Chce nejméně celý východ země, míní ukrajinista

  • 1149
Kreml má dlouhý a sofistikovaný scénář, jak ovládnout nejméně východní část Ukrajiny. Na východě země navrch může mít až tisíce placených provokatérů, kteří mu k tomu mají pomoci, míní ukrajinista Bohdan Kopčák. "Krym je pro Rusko málo zajímavý, je to jen symbol, z hospodářského hlediska to není nic," říká v rozhovoru pro IDNES.cz.

Co podle vás vyplývá z dnešního vystoupení svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče (více o něm zde)?
Především to, že Janukovyč nejedná samostatně, ale že za nitky tahá Kreml a Vladimir Putin osobně. A také to, že v Moskvě mají složitý, sofistikovaný a dlouhý scénář dalšího vývoje na Ukrajině. Janukovyč je součástí tohoto scénáře.

Bohdan Kopčák

Narozen v roce 1970 na Ukrajině. Ukrajinista, redaktor středoevropského měsíčníku Ukrajinský žurnál, bývalý dlouholetý zpravodaj slovenské tiskové kanceláře TASR v České republice.

Má Rusko scénář na znovuovládnutí Ukrajiny, na návrat tamní situace před 21. únor, kdy padl Janukovyč?
Je to scénář, jehož základní tezí je, že pokud se nám, tedy Rusku, nepodaří získat celou Ukrajinu, tak získáme alespoň její část. A když říkám část, tam nemám na mysli Krym, protože samostatný Krym je pro Rusko málo zajímavý, je to jen symbol, z hospodářského hlediska to není nic. Mnohem zajímavější je pro Rusko jakoukoli formou ovládnout východ a jih Ukrajiny, nebo vytvořit nějaký vazalský stát.

Proč jsou tyto oblasti pro Rusko zajímavé, kromě toho, že tam výraznou část obyvatelstva tvoří ruskojazyční Ukrajinci?
Je tam rozsáhlý průmysl, jsou tam doly jak uhelné, tak na železnou rudu.

Proti sobě nemá Rusko jen kyjevskou vládu, ale i tamní oligarchy. Proč?
Ukrajinští oligarchové si uvědomují, že když centrální ukrajinská vláda ztratí nad východní Ukrajinou kontrolu, tak nastane nové rozdělování moci. A oligarchové přijdou o své jmění: buď úplně o všechno, nebo to budou přinuceni prodat strašně nevýhodně a levně.

Já bych se vrátil ještě k Janukovyčovi. Bylo jeho vystoupení alespoň v něčem vystoupením člověka, který stále cítí odpovědnost za zemi, které byl ještě před pár dny prezidentem?
Byla to ukázka naprosté ignorance, projev člověka, kterému je osud jeho země a ukrajinských občanů úplně jedno. O Krymu se téměř nezmínil, vůbec se nepozastavil nad tím, co tam teď Rusové a ruští vojáci dělají. Já si navíc myslím, že projev, který přečetl, ani on sám nepsal.

A k čemu Janukovyč Rusům ještě je. Chtějí ho dosadit zpět?
Myslím, že ne, že je to jen takový mezičlánek. Zatím figuruje v ruských plánech, ale Moskva nechce jeho nějakou dlouhodobou vládu na Ukrajině jako "věrného přítele Ruska". Janukovyč je záminka, páka na změnu vlády v Kyjevu, Rusové pak mohou ustoupit a dohodnout se na někom jiném. Ale teď se Janukovyč hodí, protože mohou pořád dokola tvrdit, že on je tím legitimním prezidentem.

Jak jste řekl, východ Ukrajiny je pro Rusko i pro další osud země klíčový. Stabilizuje se tak situace v posledních dnech, nebo naopak roste napětí a v běhu je kremelský scénář?
Přichází rozporné signály. Podle některých se daří kyjevské vládě dostávat situaci den po dni více pod kontrolu. Mnozí pozorovatelé však říkají, že současná vláda nemá plán, jak situaci na východě země uklidnit.

Ani já sám tamní situaci nepovažuji za plně stabilizovanou. Zejména proto, že součástí ruských plánů, ruského scénáře, je právě destabilizace východu Ukrajiny, vyvolávání nepokojů a bouří. Vůbec netušíme, kolik lidí může být Ruskem zaplaceno, aby takové události vyprovokovávalo, kolik z nich už je na východě Ukrajiny: zda to jsou desítky, stovky, mohou jich být i tisíce. V případě, že jich jsou stovky a tisíce, tak mohou vyprovokovávat velké nepokoje na mnoha místech.

V tom scénáři může být nejen přímé vojenské obsazení východu Ukrajiny, ale i vyprovokovávání krvavých incidentů, které by si "vynutily" bezpečnostní zásah ze strany Ruska. Ale ještě pravděpodobnější budou snahy Kremlu dosadit k moci místní proruské politiky a pak bude scénář podobný jako na Krymu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video