Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vladimír Kovář: Jsem kapitalista, vydělávám, nestydím se

  11:15aktualizováno  11:15
Mých 20 let svobody. Pod tímto názvem vycházejí v MF DNES eseje, ve kterých se dvacet předních osobností z různých oblastí života ohlíží za dvěma desetiletími demokracie. Dnešní esej napsal podnikatel Vladimír Kovář, zakladatel společnosti Unicorn.

Vladimír Kovář: Lhaní voličům není trestný čin, proto je těžké prosazovat zřejmé věci. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Tehdy 17. listopadu 1989 jsem byl na svatbě jedné kočky od nás z práce. Mermomocí chtěla, abych jí šel za svědka.Vyrazili jsme se ženou Janou někam za Kladno. Svatba byla veselá. Já takovou mít, tak jsem starej mládenec. Normálně bych utekl a skrýval se před nevěstami v hlubokých lesích.

Fakt hlína začala až po obřadu, kdy jsme se shromáždili v nějaké tělocvičně a mě pověřili únosem nevěsty. Hupnul jsem s ní a s druhou svědkyní do našeho naleštěného trabanta combi a vyrazil k Unhošti do smluvené hospody, kde se měla neporušená odevzdat ženichovi za výkupné z panáků fernetu a zelené. V každém případě mě to jako řidiče diskriminovalo, ale plnil jsem vše, co si nevěsta přála. Strašně dlouho nikdo nejel. Nebyly mobilní telefony! No, a tak jsem v informačním stínu seděl s polomrtvou nevěstou a svědkyní pod obraz v hostinci na pokraji křivoklátských lesů. Holky vypily výkupné asi tak třikrát.

Jak to bylo dál

Druhou půlku příběhu znám z vyprávění. Moje žena tou dobou seděla na sportovní lavičce ve svatebně vyzdobené tělocvičně v týmu za stranu nevěsty. Ta však byla s manželem Vladimírem (jako že se mnou) někde unesená. Janina nikoho jiného ze svatebčanů neznala. Tedy nezaujatě pozorovala, jak se ženich po čtvrté nebo páté gratulaci od svých kamarádů konečně vydal hledat nevěstu.

Poněkud nešťastně naskočil do nového žigulíku, který dostal s novomanželkou jako svatební dar, a za tři minuty ho v první zatáčce za vesnicí otočil na střechu.

Vzhledem k tomu, že někdo viděl na poli plazícího se mladého muže se zakrvavenou bílou košilí, v obleku, se snítkou myrty, a vzhledem k tomu, že to přišel říct do vyzdobené tělocvičny, naskočil novopečený tchán spolu s novopečeným švagrem do žigulíku dvě, a světe, div se, za další tři minuty ho rovněž otočili na střechu.

Vlastně až za poměrně dlouho mi 17. listopadu 1989 (asi tak ve 22.00 hod) došlo, že pro nevěstu nikdo nepřijede. Tak jsem ji nasoukal i se svědkyní zpátky do trabanta a zaplatil výkupné. O tom, že v Praze sevřela policie lidi na Národní třídě a bila je obušky, jsem neměl ani tušení.

Zvláštní představení, jaké se konalo den poté V sobotu, 18. listopadu 1989, jsem šel se ženou Janou do divadla. Lístky jsem měl z práce z Koospolu. Od ROH (pro mladé čtenáře - ROH bylo něco jako dnešní firemní programy bonusů, benefitů a zaměstnaneckých výhod).

Když herci začali mluvit o stávce a tak, myslel jsem si, že to je součást představení. Nějaké nové, moderní, gorbačovské pojetí divadelní hry. Víte, já, který vystudoval jadernou fyziku, pracoval v Koospolu u počítačů, jezdil do práce na koloběžce, jsem se 17. listopadu 1989 koukal na to, jak se zkalila moje kamarádka nevěsta se svědkyní a v Praze přitom proběhla klíčová bitva sametové revoluce. Narodil jsem se v komunismu a fakt jsem si myslel, že v něm i umřu.

O dvacet let dál

Dnes je 14. září 2009. Jsem o dvacet let starší. Mám stále svou ženu Janu. Mám s ní čtyři děti. Všechny jsou chudinky vyzubený po mně a po mamince jsou děsně prima. Je normální pracovní den. Tak sedím v Milně v Chorvatsku v kavárně na nábřeží a pracuji. Vedle v zátoce mám svoji loď Shannon Navy Jane zakotvenou před domkem, který patří jedné z mých chorvatských firem. Díky současné technologii a internetu mohu pracovat odkudkoli a kdykoli se mi zachce. A mně se chce pracovat. Je fakt, že na české poměry už toho vlastním docela dost. Nestydím se za svůj majetek a nemám problém s daňovým přiznáním. Vlastním třeba vysokou školu.

Ale hlavně vlastním firmu, která v Česku vyrobila nejvíc softwaru (počítačových programů) za těch 20 let od revoluce.

Unicorn jsem založil v roce 1990. Úplně od nuly. Od začátku. Dnes mám mnoho aktivit. V mých firmách pracuje přes 1 000 zaměstnanců. A já chci spolu s nimi vytvářet a přidávat hodnotu. Budovat. Stavět. Být prospěšný.

Nemám to se sebou jednoduché

Udělal jsem ve svém životě mnoho chyb. Ale nic, co by hrubě odporovalo mému přesvědčení. Prostě se nestydím za to, co dělám. Vydělávám. Platím daně. Žiju. Je tedy fakt, že to se sebou nemám moc jednoduché. Prostě chronicky ze sebe nejsem příliš nadšený. Životní partner jsem na zabití, což dělá z mé ženy světici. No představte si jedenadvacet let jízdy na duševní lochnesce. Aspoň že lístky platím. A dělám to z lásky!

Jsem rád, že žiju v tak krásné a z přiměřeného nadhledu tak bezproblémové zemi. Jsem rád Čech. Viděl jsem mnoho věcí na Západě i na Východě. Není dnes lepší volby nežli demokracie.

Radši bych byl rytíř, ne politik

Víte, já nemohu být politik. A to, i když mám jasno. Myslím, že bych byl dobrý rytíř z Artušovy družiny. Byl bych spravedlivý král a ctil bych rytířské ctnosti. Ale demokracie není firma a lhaní voličům není trestný čin. Proto je tak těžké prosazovat naprosto zřejmou věc, a to, že každý se musí ze všech svých sil snažit dělat něco, co prospěje těm ostatním. Do televizní debaty s těmi lháři, kteří slibují lidem pečené holuby, co sami letí do huby, bych jít nemohl. Zpráskal bych je jako Rychlé šípy Bratrstvo kočičí pracky. Oranžovočerné billboardy ČSSD mě urážejí.

Nejsem členem žádné politické strany a nemám žádné vyznání.

Nechápu, jak může být někdo neonacista. Nechápu, jak může někdo popírat holokaust. Nechápu, jak může být mladý člověk komunista.

Nechápu, jak se může někdo snažit získávat voliče tím, že označuje snahu férově uspět za bezcitnost a sobectví.

Peníze se mají vydělávat, ne jenom rozdělovat Nevěřte těm, co slibují, že umějí spravedlivě rozdělit peníze. Naopak se soustřeďme zejména na to, abychom peníze vydělali. Pak totiž bude i co dělit. K tomu si vytvořme prostředí. Snažme se všichni o to, abychom vytvářeli a přidávali hodnotu. Abychom dělali něco, co je světově konkurenceschopné. Jsem podle definice podnikatel a kapitalista, ale mám rozhodně čisté svědomí, a to i v mém přístupu k sociálně slabším, kteří potřebují pomoc. Adresnou a jasnou. Osobně i prostřednictvím svých firem jsem pomohl a pomohu mnoha lidem a vysoce nad rámec svých povinností, ale nikdy bych se nesnížil k tomu, abych někomu říkal: Zvolte mě a já vám budu rozdávat to, co mi nepatří. Navíc tak, že bych předem věděl, že to stejně nikdy nehodlám splnit!

Dovolím si ještě jednu radu. Já se koukám na peníze jako na důsledek toho, že pro své zákazníky dělám něco, co jim pomáhá. Přidanou hodnotu. Added value.

S hlubokou úctou k vám všem Vladimír Kovář

Vladimír Kovář

Vladimír Kovář (1962) vystudoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT obor matematické inženýrství. Po studiu pracoval na Vysoké škole ekonomické dva roky jako systémový programátor a poté tři roky ve společnosti KOOSPOL Praha jako vedoucí týmu programátorů.

V roce 1990 založil společnost Unicorn. V současné době je jednou z nejuznávanějších společností v oblasti informačních systémů.

Kovář obdržel prestižní titul Podnikatel roku 2008 ČR.

Je ženatý, s manželkou Janou má čtyři děti a dva psy. Věnuje se skládání písní a hře na kytaru. Rád relaxuje při nejrůznějších sportovních aktivitách, jako je plavání, lyžování, horolezectví, turistika, cyklistika, tenis a jachting.



ZPRÁVY: Ministr kultury podepsal smlouvu na odkup vepřína v Letech za 450 milkionů



Hlavní zprávy

Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...



Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...

Lékařku záchranky po oživování pacienta přemohly emoce. Rozplakala se

Po oživování pacienta lékařku zaplavila vlna emocí.

Na sociálních sítích se objevila fotografie lékařky, kterou někdo zachytil krátce poté, co v Praze oživovala mladého...



Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...



Najdete na iDNES.cz