Vláda zvýšila minimální mzdu

- Od prvního července nesmí mít žádný člověk s výjimkou mladých lidí do 21 let a invalidů v pracovní smlouvě nižší plat než čtyři a půl tisíce korun. A ten, kdo je placen od hodiny, by neměl dostat za hodinu méně než 25 korun. Plat na úrovni minimální mzdy sice v zemi pobírají asi dvě procenta všech zaměstnanců, ale tato laťka hraje velmi důležitou roli při stanovení nejnižších odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Právě z minimální mzdy se vypočítává pojištění, které musí odvést podnikatelé a živnostníci.

Z nejnižšího platu se odvozuje i pojistné, jež musí stát zaplatit za lidi, kteří nepracují - tedy například studenty či nezaměstnané.

Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla si postupné zvyšování minimální mzdy vytkl za jeden ze svých cílů. "Zvýšení hranice minimální mzdy má stimulovat celkový vzestup platů. Minimální mzda výrazně vyšší než životní minimum je podle mého názoru jedinou cestou jak zajistit, aby lidé, kteří pracují, vydělávali více, než kolik by mohli dostat na sociálních dávkách. Jen tak můžete dosáhnout, aby se pracovat vyplácelo," tvrdí.
Čistá minimální mzda je poprvé v historii vyšší než životní minimum jednotlivce. Především ti, kdo žijí v početných domácnostech, však musí vydělávat více, než je průměrný plat v zemi, aby měli víc, než kolik dostanou na dávkách. U těchto rodin tedy minimální mzda zneužívání sociální sítě neřeší. Průměrná mzda se nyní pohybuje kolem 13 tisíc korun hrubého.

Ekonomové upozorňují i na další úskalí stanovení minimálních platů. Především na to, že popírají smluvní volnost mezi zaměstnancem a firmou. "Minimální mzda má negativní dopady, které pocítí paradoxně ti, jež by měla chránit. Tedy lidé s nízkou kvalifikací či mladí absolventi. Jejich přínos pro firmu je nejistý, a tak si zaměstnavatelé budou při vyšší minimální mzdě velmi rozmýšlet, zda je přijmout," míní Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE.

Minimální mzda zároveň ztíží pozici lidem, kteří pracují jen na částečné úvazky. I člověku, jenž pracuje čtyři hodiny denně, nesmí dát firma méně než čtyři a půl tisíce měsíčně. "V řadě firem to povede k celkovému růstu mezd. Nejnižší platy musí zvednout i ostatním, aby zachovali odstupy podle jednotlivých profesí," řekl ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha.
Münich také upozorňuje, že vyšší minimální mzda zažene více lidí do nelegální ekonomiky. Podniku se vzestupem mezd zároveň zvýší i sociální odvody a někteří podnikatelé budou hledat cesty, jak se jim vyhnout.