"Podle statistik se ovšem policisté takových trestných činů dopouštějí zcela výjimečně," upozorňuje Leo Salvet, zástupce šéfa Inspekce ministra vnitra, která zločiny v policejním sboru vyšetřuje. Za zvlášť závažné trestné činy se považuje například vlastizrada, teroristické činy, vražda či braní rukojmích.
"Dnes zákon říká, že policista je propuštěn bez nároku na výsluhu při porušení služební kázně či porušení přísahy. Může tedy stačit, aby se dopustil přestupku. Policista musí rovněž odejít, když ho soud potrestá za jakýkoliv úmyslný trestný čin," poznamenává plukovník Salvet.
|
Za co jsou policisté nejčastěji stíháni Počet případů letos v 1. pololetí: • zneužívání pravomoci veřejného činitele: 124 |
"Vládní návrh zákona tak v porovnání se současnou právní normou podstatně zvýhodňuje policejní delikventy."
Avšak i současný systém má mezery: policisté, které začne zvláštní policejní jednotka stíhat, odcházejí ze služby na vlastní žádost ještě před pravomocným rozsudkem.
Tím získají nárok na veškeré finanční výhody, měsíční rentu i více než stotisícové jednorázové odchodné. Nezmění na tom nic ani pozdější odsouzení za konkrétní trestný čin.
Příslušník s patnáctiletou praxí, který bere průměrný policejní plat dvacet tisíc korun, by podle vládního zákona měl pobírat po odchodu do civilu tři tisíce. Měsíc co měsíc až do důchodového věku. S počtem odsloužených let se renta ještě zvyšuje.
Inspekce při tvorbě zákona požadovala rozšíření spektra případů, kvůli kterým by byla renta policistům odebrána. Proč se tento návrh neprosadil? "Vycházíme z toho, že příslušník, který se dopustí jednání, které je excesem v porovnání s jeho dlouhodobou službou v rizikových podmínkách, v přísnější kázni, kdy za časově náročnou práci nedostává odpovídající odměnu, nesmí být trestán odnětím nároků. Smysl výsluhového příspěvku spočívá v kompenzaci za výše uvedené nepříznivé podmínky služby," citoval oficiální zdůvodnění Jiří Hájek z ministerstva vnitra, které tento kontroverzní návrh zákona připravovalo.
Vládní návrh však musí projít parlamentem, což se podle všeho neobejde bez vášnivých diskusí. "Jestli by měli brát rentu i uplácení policisté, tak lze vládní zákon považovat za kapitální legislativní omyl," říká čtyřkoaliční lídr Karel Kühnl. "Kdyby to vláda myslela opravdu vážně, jen by potvrdila, že jí nezáleží na zužování prostoru pro korupční prostředí," dodává Kühnl.
Doufá přitom, že vláda nový předpis před předáním do sněmovny ještě přepracuje. Podobně hodnotí zákon i místopředseda ODS a stínový ministr vnitra Ivan Langer: "Je to špatně. Já osobně si myslím, že policisté, kteří spáchali jakýkoli úmyslný trestný čin, by po odchodu do civilu rentu dostávat neměli."
