Kandidáta bude moci navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů peticí. Kampaň bude šestnáctidenní, kandidáti dostanou zdarma prostor ve veřejnoprávní televizi a v rozhlase.
Kandidátky budou muset být ministerstvu vnitra předloženy nejpozději 66 dnů před konáním volby, kterou vyhlásí předseda Senátu. Volit se bude v pátek a v sobotu, jak je v Česku zvykem i při parlamentních volbách.
A protože nástupce Václava Klause se má volit nejdříve dva měsíce před tím, než mu v březnu vyprší mandát, první termín, který připadá v úvahu, je 11. a 12. ledna. Podobně jako při volbách do Senátu se počítá s dvoukolovou volbou, pokud některý z kandidátů neuspěje už v prvním kole.
Známý je zatím kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg, sociální demokraté si vybírají mezi svým senátorem Jiřím Dienstbierem a ekonomem Janem Švejnarem, v ODS se mluví o triu Miroslava Němcová (předsedkyně Sněmovny), Přemysl Sobotka (první místopředseda Senátu) a Evžen Tošenovský (europoslanec). (podrobnosti zde)
Sehnat padesát tisíc potřebných podpisů pro kandidaturu chtějí bývalí premiéři Jan Fischer a Miloš Zeman i šéfka Suverenity Jana Bobošíková. Lidovci hodlají do prezidentské volby nasadit europoslankyni Zuzanu Roithovou.
Chyby v petici mohou kandidáta na Hrad i vyřadit
Podle vládou přijatého návrhu bude ministerstvo vnitra kontrolovat náhodně vybraný vzorek 8 500 podpisů občanů na petici. Pokud v něm bude více než tři procenta chybných údajů, zkontroluje dalších 8 500 lidí. Když budou znovu více než tři procenta vadných podpisů, vadné podpisy budou odečteny.
Kandidáta to "vyautuje" v případě, že v takovém případě nebude mít v takovém případě dostatek ověřených podpisů se správnými údaji. Lidé budou muset na petici uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého bydliště a přidat vlastnoruční podpis.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro iDNES.cz ostře kritizoval politiky za to, že sice v parlamentu prosadili volbu nástupce Václava Klause všemi občany, ale parlamentu zároveň nepředložili "technický" předpis, který stanoví přesná pravidla průběhu přímé volby. V krajním případě by to podle něj mohlo znamenat, že přímá volba se včas nestihne. (rozhovor s Rychetským najdete zde)
Opozičním sociálním demokratům se zase nelíbí, že sama vláda už do návrhu nedala omezení výdajů na prezidentskou volební kampaň. "My si přejeme, aby to bylo 15 milionů korun," zopakoval ve středu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Limity pro kampaň? To by byla bednička dynamitu, tvrdí Kubice
"Důvodem je časový pres," řekl nejprve ministr vnitra Kubice k důvodu, proč nejsou v zákoně limity výdajů na kampaň. "Dávali bychom do zákona bedničku dynamitu, která by ho ohrožovala při zvolení," dodal později. Názor ministra vnitra ale neznamená, že se strany na limitu nakonec neshodnou.
Nedostatkem času zdůvodňuje to, že v zákonu není navržen finanční limit, také vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných. "Je třeba to řešit komplexně, spolu s otázkou financování politických stran," řekla Peake. Limit by podle ní mohl být stanoven - ale až pro příští prezidentskou volbu. "V rámci koalice to považuji za vyjednané," prohlásila místopředsedkyně vlády a Věcí veřejných.
V parlamentu se totiž ale ještě podoba zákona může změnit. Shodnout na něm se totiž musí obě komory parlamentu a v Senátu má většinu ČSSD, takže koalice potřebuje dohodu i se sociální demokracií. Politici napříč stranami ale tvrdí, že když už změna ústavy prošla, na prováděcím zákonu se přímá volba nezadrhne. Premiér a předseda ODS Petr Nečas například řekl, že si neumí představit, že by prováděcí zákon nebyl přijat, jestliže Ústavu parlament změnil.
