Finanční náhradu církvím komise vyčíslila na 83 miliard. Toto číslo vychází z odhadu majetku církví v roce 1948 oceněného současnými cenami a zmenšeného o hodnotu majetku vráceného v naturálních restitucích.
Během šedesáti let splácení by se zmíněných 83 miliard kvůli úrokům více než ztrojnásobilo. I tak by to ale stát vyšlo podle ministra kultury Václava Jehličky dlouhodobě levněji než zachování současného modelu financování církví.
Počet placených duchovních totiž trvale roste. Zatímco v roce 2000 státní rozpočet na církve pamatoval 660 miliony korun, v roce 2006 to už bylo přes 1,1 miliardy.
Podle návrhu by státní financování církví během dvaceti let skončilo. Státní podpora by se každý rok snižovala o pět procentních bodů. Přechodné období má umožnit církvím přizpůsobit se nové ekonomické situaci.
"Na návrhu věcného záměru zákona spolupracovalo několik ministerstev, například ministerstvo zemědělství. Pokud návrh projde, vydělají na tom hlavně malé obce, které nemohly dosud využívat blokované pozemky," řekl podle stanice ČT 24 Jehlička.
Ministr také vyzdvihl hodnotu kompromisní dohody státu a všech 17 státem financovaných církví. Označil ji za ojedinělou v celé Evropě.
Blokované pozemky církvím odebral komunistický režim. Autoři věcného záměru zákona chtějí desítky tisíc hektarů půdy převést na stát, který si je nechá, zprivatizuje nebo předá obcím.
Církvím má připadnout zpět pouze majetek v držení státu a státních organizací, nikoliv obcí, krajů nebo soukromých osob.
Vyrovnání s církvemi nemá podporu ve Sněmovně
Věcný návrh zákona kabinet podpořil jednomyslně, může ale narazit ve Sněmovně. Zřejmě jej nepodpoří opozice, váhají však i někteří poslanci vládní ODS. Výhrady dali najevo například místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová nebo exministr financí Vlastimil Tlustý. Němcové se zdá celková částka určená církvím příliš vysoká, Tlustému se nelíbí model splácení založený na úrocích.
Opozice si stěžuje hlavně na neinformovanost. "Ten problém se začal řešit za naší vlády a pak jsme už nebyli o dalším průběhu informováni, ačkoliv nejde zas tak moc o politické téma," vyčetl kabinetu Mirka Topolánka bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák.
"Jsme v podstatě postaveni před hotovou věc, i když je tam řada bodů do diskuse. S návrhem se teprve seznamujeme, jednat budeme moci začít, až nám do Sněmovny přijde paragrafové znění," dodal Jandák.
Církve se dohodly, že 83 procent z finanční náhrady připadne římskokatolické církvi a zbytek ostatním - například Jednotě bratrské nebo evangelíkům. "Jedná se o velkorysé gesto ze strany katolické církve, protože její poměr na komunisty uchváceném majetku byl vyšší," uvedlo ministerstvo kultury.
Ze tří milionů českých věřících se 90 procent hlásí k římskokatolické církvi. Při sčítání lidu v roce 2001 stát registroval přes dvě desítky církví a náboženských uskupení. Po katolících se nejvíce lidí hlásilo k církvi evangelické či husitské. V republice působí i společnosti, které státem financované nejsou - například svědkové Jehovovi nebo mormoni.
