Vláda si chce vzít na stíhačky dva úvěry

  • 154
Na nákup čtyřiadvaceti stíhaček Gripen si vláda půjčí až 58,5 miliardy korun. Úvěr si chce vzít také na příslušenství pro stroje, a to maximálně 18,4 miliardy. Na způsobu financování nákupu stíhaček Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB se vláda shodla a o jejím rozhodnutí informoval ministr obrany Jaroslav Tvrdík na tiskové konferenci v Ústí nad Labem.

Ministr Tvrdík připomněl, že možnost úvěrování nákupu stíhaček musí ještě schválit parlament. Podotkl zároveň, že vláda nemusí tento úvěr čerpat. "Je to jeden z možných zdrojů financování nákupu nadzvukových letounů," zdůraznil.

Kabinet nebude podle Tvrdíka požadovat, aby parlament návrh projednával ve zkrácené lhůtě. Ministr chce Poslanecké sněmovně ještě během druhého čtení doručit smluvní vztahy vlády s dodavatelem stíhaček.

Předseda branného a bezpečnostního výboru sněmovny a stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas označil rozhodnutí kabinetu o úvěru, stejně jako celý nákup stíhaček, za unáhlený a neuvážený krok.

"Je evidentní, že vláda nedosáhla a neusilovala o dosažení širšího politického konsensu, který je nutný pro to, aby podobně nákladná a dlouhodobá investice byla zabezpečena," řekl ČTK Nečas. Výše úvěru podle něj svědčí o tom, že údaje o ceně 50 miliard, které vláda zveřejnila loni, byly nepravdivé.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Nakoupíme Gripeny, rozhodla vláda
Vláda koncem loňského roku rozhodla o jedné z největších zakázek posledních let. Kabinet Miloše Zemana se podle očekávání dohodl, že Česká republika ochrání svůj vzdušný prostor sama a nakoupí stíhačky Jas-39 Gripen britsko-švédského konzorcia BAE Systems. "Resort obrany navrhl nákup 24 strojů," řekl iDNES mluvčí ministerstva Milan Řepka. Za ně by Česko zaplatilo přibližně 50 miliard korun.

Kabinet vybíral mezi čtyřmi možnostmi budoucnosti českých vzdušných sil. Kromě nákupu gripenů to byl pronájem starších strojů F-16, modernizace dosluhujících MiG-21 a varianta, kdy by republika stíhačky vůbec neměla a vystačila by s podzvukovými letouny L-159.

Vláda ukončila diskuse, věří Šedivý
Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý řekl, že rozhodnutí vlády o zahájení jednání s výrobcem letounu Gripen ukončí diskuse o budoucnosti stíhacího letectva. "Diskuse už byla moc dlouhá, znervózňující," dodal.

Upozornil, že otázkou nákupu letadel se budou muset zabývat i poslanci, pokud vláda na kontrakt poskytne záruky. Právě opozice nákup kritizuje a doporučovala rozhodnutí odložit o několik let.

"Nabídka mluví i o možnosti zahájení výcviku českých pilotů buď ve výcvikovém zařízení ve Velké Británii, nebo ve Švédsku," uvedl náčelník generálního štábu.

NAPSALI JSME

Trumfy pro koupi stíhaček mizí

BAE: Zakázka bude výhodná pro všechny strany
Britská zbrojovka BAE Systems věří, že nákup 24 nadzvukových stíhaček Gripen pro českou armádu bude úspěšným řešením pro všechny zúčastněné strany.

"Předmětem úspěšného uzavření smluvních jednání, která okamžitě započnou, bude operační nasazení první Gripen letky českých vzdušných sil koncem roku 2005," sdělili zástupci společnosti.

"Jsme si vědomi, že před sebou máme mnoho jednání o všech aspektech smlouvy," prohlásil ředitel BAE Systems pro Evropu Julian Scopes.

Grégr měl představit ofsetový program
Kromě 50 miliard za 24 Gripenů by stát musel vynaložit další peníze na modernizaci letišť, výcvik a nákup zbraní. Výdaje by se musely rozložit do několika let, přičemž výrobci Gripenů, britsko-švédský tandem BAE/SAAB, nabízejí vládě půjčku od spřátelených zahraničních bank. S bankovními úvěry, emisí dluhopisů, ale i použitím peněz z privatizace by musel souhlasit parlament.

V této debatě přináší argumenty ministr průmyslu Miroslav Grégr, jenž měl vládě předložit pochvalné hodnocení takzvaného ofsetového programu - tedy souhrnu přislíbených investic či vývozních příležitostí, jež by výrobci letadel České republice zajistili. Program obsahuje řadu sporných slibů, ale Grégr jím přesto hodlal na vládě argumentovat ve prospěch koupě.

Konsorcium dá do průmyslu 75 miliard, říká šéf obranného průmyslu
Podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka je volba vlády, alespoň pro český průmysl, správná. "Bylo domluveno, že konsorcium vrátí 150 procent toho, co zaplatí česká vláda, zpět do českého průmyslu," řekl iDNES Hynek.

Do obranného průmyslu by přitom mělo přímo přijít 35 procent z této částky. "Snahou asociace je, aby šlo co nejvíce peněz přímo do obranného průmyslu. V případě konsorcia BAE/SAAB by nešlo jen o letecký, ale například i o automobilový vojenský průmysl. Rozhodnutí vlády proto jako asociace kvitujeme s povděkem," dodal.

Experti v parlamentu nákup stíhaček odmítají
Armádní experti v parlamentu nákup letadel odmítají s tím, že česká armáda má jiné priority a kvůli stíhačkám by ubylo peněz na reformu jejího základního vybavení. V tomto duchu nabádá Prahu také NATO a američtí politici.

"Na nákup stíhaček by neměly finančně doplatit ostatní složky vašich ozbrojených sil," uvedl začátkem roku při poslední návštěvě Prahy generální tajemník NATO George Robertson.

Rovněž ministerstvo obrany podporuje nákup letadel jen za podmínky, že na jejich zaplacení nebude muset dávat peníze ze svého rozpočtu. "Už nejde o dilema, co je prioritou pro armádu. Jde o to, co je prioritou pro stát. Zda letadla nebo třeba dálnice anebo vyšší dluh. To je politické rozhodnutí pro vládu i parlament," uvedl jeden ze státních úředníků, jenž se přípravných debat o koupi letadel účastnil.

Průchodnost kontraktu chce ministerstvo obrany zvětšit tím, že vyjednává s výrobci Gripenu o dalších podmínkách. Podle dostupných informací je chce zavázat k tomu, aby pomocí svých obchodních kontaktů pomohli vládě zbavit se poloviny ze 72 objednaných letounů L-159. Ty v případě koupě nadzvukových stíhaček nebude potřebovat.

"Bez komentáře," uvedl k této podmínce ministr Jaroslav Tvrdík. Ani britsko-švédské konsorcium nechce odkrývat karty dříve, než vláda o podmínkách případné koupě rozhodne, a včera odmítlo své případné závazky komentovat. 

Gripen I

Gripen II

JAS - 39 Gripen

JAS 39 - Gripen, start

JAS 39 - Gripen, podhled

Kabinet Miloše Zemana má dnes na programu jednání o jedné z největších státních zakázek posledních let - koupi stíhaček pro českou armádu. Ve hře jsou v podstatě čtyři varianty. Nákup nových nadzvukových stíhaček Gripen od britsko-švédského tandemu BAE/SAAB nebo pronájem starších strojů. "Dalšími možnostmi jsou obrana vzdušného prostoru bez vlastních stíhaček či modernizace současných MiG-21," řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík (10. prosince 2001).

Kabinet Miloše Zemana má dnes na programu jednání o jedné z největších státních zakázek posledních let - koupi stíhaček pro českou armádu. Ve hře jsou v podstatě čtyři varianty. Nákup nových nadzvukových stíhaček Gripen od britsko-švédského tandemu BAE/SAAB nebo pronájem starších strojů. "Dalšími možnostmi jsou obrana vzdušného prostoru bez vlastních stíhaček či modernizace současných MiG-21," řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík (10. prosince 2001).

Kabinet Miloše Zemana má na programu jednání o jedné z největších státních zakázek posledních let - koupi stíhaček pro českou armádu. Ve hře jsou v podstatě čtyři varianty. Nákup nových nadzvukových stíhaček Gripen od britsko-švédského tandemu BAE/SAAB nebo pronájem starších strojů. "Dalšími možnostmi jsou obrana vzdušného prostoru bez vlastních stíhaček či modernizace současných MiG-21," řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík (10. prosince 2001).

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video