"Vycházíme ze zkušeností minulého volebního období," přiznal po jednání vlády premiér Petr Nečas inspiraci počínáním Paroubka.
Prosadit změnu ústavy, do níž chce Nečasova vláda začlenit institut takzvané "konstruktivní nedůvěry", jak ho znají například v Německu, Španělsku či Polsku, bude ale pro koalici velmi obtížné. Nemůže zatím počítat s podporou opozice a bez toho zůstane její nový plán jen cárem papíru. "Jsme si vědomi, že k přijetí návrhu je třeba ústavní většina. Opozice bohužel na nabídku k jednání nereflektovala," připustil Nečas.
Opoziční ČSSD považuje změnu za zbytečnou a účelovou a podle předsedy strany Bohuslava Sobotky ji nepodpoří. Sociální demokracie má převahu v Senátu a bez dohody s ní nemá vláda šanci svůj plán prosadit.
Pokud by podle vládního návrhu opozice chtěla vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, musela by získat nejen podpisy 50 poslanců, ale shodnout se předem i na jménu budoucího premiéra. Po neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry by mohl nový pokus přijít až za půl roku, dřív jen v případě, že by o hlasování o nedůvěře předem požádalo alespoň 80 poslanců.
"Vláda to nedělá kvůli sobě, ale pro jakoukoli příští vládu," zdůvodnil už dříve návrh premiér Petr Nečas. Přesvědčit opozici se ale zatím vládě nepodařilo ani tím, že by nová pravidla měla platit až od roku 2014, tedy těsně před koncem volebního období.
Opozice chce víc omezit právo prezidenta na milosti
Jinou změnu ústavy se pro změnu pokouší prosadit opozice. Jde jí o změnu pravomocí hlavy státu. Sociální demokraté navrhují, aby musel milost od prezidenta potvrdit i premiér nebo jiný pověřený člen vlády. Podle vlády ovšem milosti patří tradičně do výsostné pravomoci prezidenta. Nejspíš tak půjde o další návrh na změnu ústavy, který skončí v koši.
Prezidentské milosti už nedávno politici omezili spolu se zavedením přímé volby prezidenta. Sám podle svého uvážení a bez spolupodpisu člena vlády nebude moci prezident zastavit běžící trestní řízení. V případě, že padne pravomocný rozsudek, má mít podle nedávno přijaté změny toto právo nadále. Nový návrh ČSSD počítá s tím, že i po vynesení rozsudku by prezident nemohl dát milost sám.
Sociální demokraty k tomu inspirovaly případy některých milostí, jež udělil Václav Klaus. Prezidentův vicekancléř Petr Hájek označil už dříve požadavek na kontrasignaci milostí za nesmyslný. Prezident podle něj neposuzuje trestné činy, ale zda má případ humanitární či jiný lidský rozměr. (více zde)
