Vliv energetické politiky na životní prostředí posuzovala britská společnost March Consulting, která byla zvolena na základě výběrového řízení z firem doporučených ministerstvem životního prostředí. "Cíle energetické politiky v porovnání se současným stavem mají všeobecně pozitivní vliv na životní prostředí," uvádí se v jejím posudku.
Energetická politika se přitom nelíbila ani mnoha ekologům. "Materiál neodpovídá cílům stanoveným politikou životního prostředí v oblasti úspor a alternativních zdrojů, plánování rozvoje jaderné energetiky, nejsou v něm zapracovány sociální aspekty," uvádí hlavní nedostatky koncepce v tiskové zprávě Edvard Sequens z českobudějovického sdružení Calla.
Kužvart koncepci zejména vyčítal, že v ní nejsou rozpracovány varianty rozvoje energetiky. Jednou z variant by podle ministra mohla být například masivní podpora úspor energie z veřejných zdrojů.
Podpora úspor a alternativních zdrojů energií je podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkory dána v zákonu o hospodaření s energií, který v minulých týdnech schválila vláda. "Další navýšení podílu obnovitelných zdrojů považujeme za nereálné. V České republice k tomu nejsou klimatické podmínky. A že bychom zastavili těžbu uhlí a po celé zemi pěstovali biomasu jako palivo pro elektrárny, si nedovedu představit," uvedl Sýkora.
Podíl obnovitelných zdrojů na celkové tuzemské spotřebě primárních zdrojů by měl z dnešních zhruba 2 procent dosáhnout 8 procent v roce 2020. To by si však vyžádalo jen do roku 2010 investice 242 miliard korun a 42,5 miliardy korun dotací. Potenciální úspory energií jsou v návrhu koncepce vyčísleny na 30 procent celkové spotřeby. Aby se jich však skutečně dosáhlo, muselo by se vynaložit 1250 miliard. Energetická politika předpokládá, že těžba uhlí bude pokračovat ještě třicet let, ale bude postupně klesat, neboť nesmí být porušeny územní ekologické limity těžby. Koncepce rovněž počítá se zavedením konkurence na trhu s elektřinou a plynem a s deregulacemi cen.
Skóre souboje mezi Grégrem a Kužvartem je tak 2:1. Grégr už dříve přesvědčil kabinet, aby posvětil dostavbu Temelína. Kužvart zase uspěl při rozhodování o uranu: vláda rozhodla, že se těžba ukončí podle původního plánu.
