Po učitelích, kterým vláda slíbila rychlejší růst platů už dříve, by zdravotníci byli druhou skupinou, pro niž se připravuje šestnáctiprocentní nárůst pevné - tarifní části platu. Ostatní státní zaměstnanci se budou muset spokojit se zvýšením tarifů o šest procent, které zhruba pokryje inflaci.
Se splněním těchto slibů nyní vláda musí počkat, až sněmovnou projde její návrh státního rozpočtu. Šéf odborů ve zdravotnictví Jiří Schlanger navíc připomněl, že je předtím třeba zajistit, aby nemocnice měly na takové zvýšení platů dost peněz. "Jednání o zvýšení plateb pojišťoven nemocnicím se teprve vedou." Platy zdravotníků na rozdíl od učitelů a úředníků nejsou hrazeny ze státního rozpočtu, ale z peněz, jež nemocnice získají od zdravotních pojišťoven.
Podle Merty by v příštím roce mohly nemocnice zvýšené platy lékařů uhradit například z vyšší hodnoty bodu, podle které pojišťovny vyplácejí zdravotním zařízením peníze.
Zatímco nyní je hodnota jednoho bodu 85 haléřů, pro příští rok se uvažuje s hodnotou o dva haléře vyšší.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová však tyto úvahy považuje za předčasné. "Jednání o hodnotě bodu teprve začala a budou probíhat až do listopadu," řekla.
Teprve pokud se pojišťovna a nemocnice nedohodnou, může se hodnota bodu zvýšit nařízením vlády.
To se stalo i v roce 1999, kdy vláda zvýšila tarifní část platů zaměstnanců veřejné správy o sedmnáct procent. Nemocnicím pak umožnila krýt toto zvýšení platů ze zvýšené hodnoty bodu.
To, že se vláda nyní rozhodla přidat lékařům a učitelům víc než ostatním státním zaměstnancům, kritizují zástupci jejich odborů. Ti se včera sešli na demonstraci, na níž vyzvali vládu k rychlejšímu růstu platů pro všechny státní zaměstnance.
"Považuji za chybu, že se řeší platy každé skupiny zaměstnanců zvlášť. Povede to k takovým situacím, že ve škole se zvýší platy učitelů, ale už ne hospodářských pracovníků, kteří jsou také vysoce kvalifikovaní," říká předsedkyně odborů ve státní správě Alena Vondrová.
Podle Luďka Merty je však rychlejší zvýšení mezd pro učitele a lékaře spravedlivé. "Ostatní pracovníci veřejné správy mají nyní o čtvrtinu vyšší tarify jako odměnu za zvláštní požadavky, které jsou na ně kladeny. Na lékaře a učitele jsou ovšem také kladeny zvláštní požadavky, například v otázce zodpovědnosti. Proto je zde snaha rozdíl v tarifech do budoucna snížit," uvedl Merta.
Z osmi set tisíc zaměstnanců veřejné správy je 154 tisíc pedagogů a 85 zdravotníků. Ostatní musí pro příští rok počítat pouze s šestiprocentním růstem tarifů.
Jejich celková mzda tak průměrně stoupne zhruba o 4,5 procenta, což pokryje inflaci.
Vzhledem k tomu, že v letošním roce mzdy ve státní správě nerostly vůbec a kvůli inflaci jejich reálná hodnota klesá, považují odboráři návrhy vlády za nesplnění jejích slibů o udržení reálných mezd ve státní správě.
Předseda vlády Miloš Zeman však tuto kritiku odmítl: "Vláda dodržela svůj slib zachovat reálnou úroveň mezd, když zvyšuje platy o 4,5 procenta." Připomněl také loňský růst tarifů ve státní správě o sedmnáct procent.
Se splněním těchto slibů nyní vláda musí počkat, až sněmovnou projde její návrh státního rozpočtu. Šéf odborů ve zdravotnictví Jiří Schlanger navíc připomněl, že je předtím třeba zajistit, aby nemocnice měly na takové zvýšení platů dost peněz. "Jednání o zvýšení plateb pojišťoven nemocnicím se teprve vedou." Platy zdravotníků na rozdíl od učitelů a úředníků nejsou hrazeny ze státního rozpočtu, ale z peněz, jež nemocnice získají od zdravotních pojišťoven.
Podle Merty by v příštím roce mohly nemocnice zvýšené platy lékařů uhradit například z vyšší hodnoty bodu, podle které pojišťovny vyplácejí zdravotním zařízením peníze.
Zatímco nyní je hodnota jednoho bodu 85 haléřů, pro příští rok se uvažuje s hodnotou o dva haléře vyšší.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová však tyto úvahy považuje za předčasné. "Jednání o hodnotě bodu teprve začala a budou probíhat až do listopadu," řekla.
Teprve pokud se pojišťovna a nemocnice nedohodnou, může se hodnota bodu zvýšit nařízením vlády.
To se stalo i v roce 1999, kdy vláda zvýšila tarifní část platů zaměstnanců veřejné správy o sedmnáct procent. Nemocnicím pak umožnila krýt toto zvýšení platů ze zvýšené hodnoty bodu.
To, že se vláda nyní rozhodla přidat lékařům a učitelům víc než ostatním státním zaměstnancům, kritizují zástupci jejich odborů. Ti se včera sešli na demonstraci, na níž vyzvali vládu k rychlejšímu růstu platů pro všechny státní zaměstnance.
"Považuji za chybu, že se řeší platy každé skupiny zaměstnanců zvlášť. Povede to k takovým situacím, že ve škole se zvýší platy učitelů, ale už ne hospodářských pracovníků, kteří jsou také vysoce kvalifikovaní," říká předsedkyně odborů ve státní správě Alena Vondrová.
Podle Luďka Merty je však rychlejší zvýšení mezd pro učitele a lékaře spravedlivé. "Ostatní pracovníci veřejné správy mají nyní o čtvrtinu vyšší tarify jako odměnu za zvláštní požadavky, které jsou na ně kladeny. Na lékaře a učitele jsou ovšem také kladeny zvláštní požadavky, například v otázce zodpovědnosti. Proto je zde snaha rozdíl v tarifech do budoucna snížit," uvedl Merta.
Z osmi set tisíc zaměstnanců veřejné správy je 154 tisíc pedagogů a 85 zdravotníků. Ostatní musí pro příští rok počítat pouze s šestiprocentním růstem tarifů.
Jejich celková mzda tak průměrně stoupne zhruba o 4,5 procenta, což pokryje inflaci.
Vzhledem k tomu, že v letošním roce mzdy ve státní správě nerostly vůbec a kvůli inflaci jejich reálná hodnota klesá, považují odboráři návrhy vlády za nesplnění jejích slibů o udržení reálných mezd ve státní správě.
Předseda vlády Miloš Zeman však tuto kritiku odmítl: "Vláda dodržela svůj slib zachovat reálnou úroveň mezd, když zvyšuje platy o 4,5 procenta." Připomněl také loňský růst tarifů ve státní správě o sedmnáct procent.
