Vláda převádí Bystřicko k Brnu

Bystřice nad Pernštejnem - Součástí Jihomoravského kraje by se měly podle usnesení vlády stát obce v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Rozhodnutí ministrů však předpokládá, že by se tak mělo stát až v roce 2005. Regionu tak hrozí, že by po několik let neměl přístup k penězům kraje. Navíc hlasy, volající po odtržení Bystřicka od kraje Vysočina, již nejsou zdaleka tak silné, jako před lety.

"Pokud již dnes vláda odsouhlasila, že se Bystřicko v roce 2005 přestěhuje do Jihomoravského kraje, bude celý náš region na několik roků odstaven od peněz. Nevidím jediný rozumný důvod, proč by měli představitelé kraje Vysočina investovat do rozvoje našeho regionu," kritizuje jednostranné rozhodnutí vlády bystřický starosta Josef Novotný.

"O tom, zda podpoříme setrvání v kraji Vysočina nebo přesun do Jihomoravského kraje, zatím bystřičtí zastupitelé nehlasovali," komentoval starosta Josef Novotný fakt, že se přesun jejich města, které by mělo být centrem takzvaného malého okresu, dostal do vládního usnesení bez vyjádření zastupitelů.

Podle Jiřího Hájka z tiskového odboru ministerstva vnitra bylo o Bystřici rozhodnuto, protože původně o změnu hranic kraje usilovala, později však svůj postoj změnila. Pro přesun do Jihomoravského kraje se však kromě Bystřických rozhodla většina obecních zastupitelstev ve správním obvodu Bystřice nad Pernštejnem.

"Představitelé obcí byly okresním úřadem přinuceni se bez znalosti základních informací o dopadech setrvání v kraji Vysočina nebo přechodu k Jihomoravskému kraji rozhodnout, co bude pro obec lepší za více než tři roky. To je poměrně vzdálená a nejasná budoucnost. Oba kraje zatím navíc hospodaří pouze s omezeným objemem peněz," poukázal na obtížnost rozhodování jednotlivých obcí Josef Novotný.

Také představitelé kraje Vysočina považují  informovanost starostů o dopadech změny hranic kraje za nedostatečnou. "Je potřeba zvláště starostům menších obcí vysvětlit, co by pro ně přesun do jiného kraje znamenal," uvedl hejtman František Dohnal. "Informací týkajících se reformy veřejné správy je minimum," potvrdil starosta obce Rozsochy Augustin Holý.

Podle prvního zástupce hejtmana Vysočiny Miloše Vystrčila mají představitelé radnic často mylné představy o reformě veřejné správy. Mnohdy se například domnívají, že budou muset jejich obyvatelé často dojíždět do krajského města. "Lidé by měli do krajského města jezdit zhruba tak často, jako nyní na jednotlivá ministerstva. Všechna běžná jednání, která dnes vyřizují na okresních úřadech bude řešit pověřená obec třetího stupně, tedy například Bystřice nad Pernštejnem," vysvětlil podstatu probíhající reformy veřejné správy Miloš Vystrčil.

Starosta Holý se sice na jedné straně domnívá, že samotný vznik kraje Vysočina nemá opodstatnění, na straně druhé si je však vědom, že v současné situaci stále více faktů odůvodňuje setrvání v tomto kraji. "Brno je mnohem vhodnější z pozice spádovosti, ale další argumenty dnes hovoří pro Jihlavu," uvedl.

Naopak radnice v obci Rožná je přesvědčena o výhodnosti změny hranice krajů. "Naše oblast má k Brnu přirozeně lepší spádovost a také lepší dopravní spojení. Pro přesun do Jihomoravského kraje rovněž hovoří lepší úroveň zdravotní péče v brněnských nemocnicích," komentovala starostka Rožné Eva Sýkorová.

Schválené vládní usnesení ještě není posledním slovem měnícím hranice krajů. "Návrh zákona o změně hranic kraje lze ještě v rámci projednávání vládou či parlamentem pozměnit," potvrdil Jiří Hájek tiskového odboru ministerstva vnitra. Zlepšit by se podle něj také měla informovanost představitelů obcí i obyčejných lidí o principech reformy veřejné správy a souvislostech změn hranic krajů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video