Vláda také pošle ještě letos 105 milionů korun na pomoc zemím, které jsou nejvíce postižené migrační krizí. Na Twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka. Dalších 68 milionů vláda uvolní příští rok.
Peníze půjdou zejména do dvou unijních fondů pro Sýrii a pro Afriku. Další peníze dá Česko na Světový potravinový program a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNCHR).
Do Slovinska pojedou policisté na měsíc a půl
Českým policistům, kteří do Slovinska zamíří příští týden a mají tam být měsíc až měsíc a půl, bude podle Chovance velet slovinská strana. „Budou zapojeni do slovinského konceptu ochrany hranice a pomoci migrujícím osobám jak při jejich identifikaci, tak při kontrole migračního toku. Máme určitý počet policistů, kteří se hlásili do maďarské mise, ale nebyli vybráni, máme tedy z čeho vybírat,“ řekl ministr vnitra. Akce bude stát kolem tří milionů korun.
Podobně už dříve česká vláda vyslala padesátků policistů na pomoc Maďarům při střežení maďarsko-srbské hranice. Budou mít k dispozici automobil, zbraň a jiné základní vybavení, jako jsou dalekohledy na noční vidění.
Ministr obrany Martin Stropnický z ANO řekl, že vláda schválila také vyslání „až padesát vojáků“ do Slovinska. Zamíří tam v polovině listopadu. „Půjde o zdravotnický personál,“ uvedl Stropnický.
„Stále čekáme, že se i Evropská komise spolu s misí Frontex odhodlá k nějaké činnosti. Pan Juncker avizoval, že by do Slovinska mělo odejít šest set policistů v rámci mise Frontex, zatím se to nijak neposunulo. Ptal jsem se na to i paní eurokomisařky Jourové, jestli je tam nějaký posun, zatím není,“ řekl Chovanec. Policisty se právě proto Česko rozhodlo do Slovinska poslat díky bilaterální dohodě se Slovinskem.
Uprchlická krize už Českou republiku podle Chovance stála nad rámec toho, s čím země počítala, půl miliardy korun, z toho přes 100 milionů odešlo na pomoc Kurdům, Jordánsku, Turecku a dalším zemím.
„Na příští rok máme k dispozici 1,1 miliardy korun,“ uvedl ministr vnitra. Připustil, že nebude třeba příští rok otevírat pro uprchlíky tábor Balková na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje a že Balková zůstane jako rezerva.
Chovanec zamíří kvůli migrantům s velvyslanci do Bělé-Jezové
Ministra vnitra čeká také ve čtvrtek spolu s velvyslanci několika evropských zemí - například z Německa, Švédska či Rumunska - cesta do uprchlického tábora v Bělé-Jezové. Budou se moci osobně přesvědčit, jak se tam zachází s uprchlíky. Také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se bude chtít na místě osobně podívat, v jakých podmínkách tam žijí děti uprchlíků.
„Jsem přesvědčen, že plníme standard jednadvacátého století. Podmínky se zlepšují postupně a průběžně. Já bych rád odkázal na stránky ministerstva vnitra, kde jsou fotografie toho, co tam ti lidé dostávají, včetně oblečení a jídla, v jakém prostředí žijí, jak vypadají dětské koutky a venkovní hřiště. Já si prostě nemyslím, že ta kritika, která směřuje na to zařízení je pravdivá,“ uvedl Chovanec. K největším kritikům patří ombudsmanka Anna Šabatová (o otevřeném dopisu zaměstnankyně Bělé ombudsmance více zde) a kriticky se k zadržování uprchlíků stavějí i ministři Robert Pelikán a Jiří Dienstbier.
Kritika poměrů v Bělé-Jezové podle Chovance dehonestuje lidi, kteří tam za nikoli velké peníze pracují. „Já bych jim rád poděkoval,“ řekl ministr vnitra. Do Bělé-Jezové pustí i média. „Na druhou stranu si musíme uvědomit, že to není zoologická zahrada a že tam jsou živí lidé, kteří by neměli být obtěžováni více, než je zdrávo. Budeme také omezovat přístup politiků. Není možné, aby tam každý druhý den jela nějaká delegace,“ prohlásil ministr vnitra.
„Podle mých informací ta krizová situace, kdy tam bylo kumulováno příliš mnoho lidí na příliš malé kapacitě, už pominula. Dnes už se v Bělé bavíme o nějakých 180 lidech, kdy je situace už snad únosná,“ řekla eurokomisařka Věra Jourová, která se v pondělí také zúčastnila jednání vlády. (více o návštěvě Jourové na vládě zde)