Vláda pomohla mladým nezaměstnaným

- Vláda schválila opatření, na jehož základě budou moci přibližně od června organizace placené ze státního rozpočtu zaměstnávat čerstvé absolventy škol a pobírat od úřadů práce příspěvek na jejich mzdu. Podobně to již funguje u soukromých firem.
Toto opatření má pomoci čerstvým absolventům středních a vysokých škol snadněji získat práci.

Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla odhadl náklady na

V září 1999 evidovaly úřady práce 84 676 absolventů škol bez práce, což bylo téměř o deset procent více než v roce 1998. Práci ve stejném období nemohlo najít 37 procent absolventů středních odborných škol a gymnázií a šest procent vysokoškoláků.
 zaměstnávání absolventů na několik set milionů korun. Náklady budou uhrazeny z peněz na aktivní politiku zaměstnanosti.
 
Stát by měl získat deset až dvacet tisíc míst pro absolventy, kteří nyní nemohou najít uplatnění. Zvýšit zaměstnanost by také měly rekvalifikační stáže absolventů škol v ziskových, rozpočtových a neziskových organizacích.

Na středních školách by měl vzniknout nový předmět - úvod do světa práce, který má rozvíjet osobnostní předpoklady studentů k uplatnění na trhu práce.

Podobná praxe už existuje u soukromých firem. Podnikatelé uzavřou dohodu s  pracovním úřadem a ten jim přispívá na mzdu a náklady spojené s praxí absolventa až po dobu jednoho roku, na mzdu může přispívat buď částečně nebo ji hradit v plné výši. U organizací placených ze státního rozpočtu tomu bránily právní předpisy. Tyto organizace musí totiž veškerý příjem, tedy i příspěvek na zaměstnání absolventů škol, odvádět do státního rozpočtu.

Absolvent se nechá zaregistrovat na úřadu práce a ten osloví zaměstnavatele v okrese, zda a v jaké oblasti by absolventy mohli zaměstnat.

Stát chce dát práci mladým bez místa (21. 3. 2000)
Stát chce nabídnout práci až dvaceti tisícům mladých lidí, kteří dostudovali a nemohou najít zaměstnání. Jde o praktikantská místa ve státních službách - na úřadech, ve školství, zdravotnictví či u policie. Dá jim tak šanci získat ve státním sektoru první praxi a zároveň ušetří na podporách v nezaměstnanosti a sociálních dávkách, jež by jim jinak musel vyplácet.

Vláda bude jednat o tomto návrhu ministerstva práce do konce března. "Budou to praktikantská místa s pevným termínem nejdéle na jeden rok. Peníze na platy těmto lidem se budou platit ze sumy, kterou má ministerstvo práce v rozpočtu na zaměstnanost. Počítáme, že na tato místa letos vyčleníme kolem 200 milionů korun. Platy budou vyšší než podpora v nezaměstnanosti a dávky, nebudou to však žádné vysoké částky," říká vrchní ředitel Správy služeb zaměstnanosti Jan Kasnar.

Místa pro praxi mladých lidí, jak v soukromých firmách, tak ve státní správě, dotuje většina zemí Evropské unie. "Je velmi nebezpečné, když mladí lidé zůstávají bez zaměstnání. Když si nezvyknou pracovat, je pozdější nástup do zaměstnání velmi obtížný," míní ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha.

Mladí lidé získají šanci na praxi
V zemi je nyní bez zaměstnání přes šedesát pět tisíc mladých lidí, kteří dokončili školu, to znamená více než dvanáct procent ze všech lidí bez práce.

"Stát dotováním míst pro mladé lidi bez praxe sníží sumu, kterou by jim musel vyplatit na podporách v nezaměstnanosti," říká Jan Kasnar, vrchní ředitel Správy služeb zaměstnanosti na ministerstvu práce. "Není to umělé zvyšování počtu zaměstnanců ve státní správě.

Stát již několik let přispívá na praktikantská místa, ale jen v soukromých firmách. Podnik, který přijme mladého člověka bez praxe, může dostat až na rok úplně nebo částečně uhrazenou jeho mzdu od úřadu práce. Nyní navrhujeme, aby tato místa mohly nabízet i státní instituce," říká Kasnar. V soukromých firmách loni stát dotoval místa pro více než 11 tisíc mladých lidí.

V institucích financovaných ze státního rozpočtu zatím rozpočtová pravidla praktikantská místa nedovolují. V rozpočtu je totiž jasně napsáno, kolik lidí mohou jednotlivé úřady zaměstnávat a kolik na to dostanou peněz. Platy mladých lidí na praktikantských místech by se však neplatily z peněz na mzdy, ale ze sumy, kterou má ministerstvo práce na podporu zaměstnanosti. Vláda tedy musí rozhodnout, jakou formou platy mladým praktikantům ve státních institucích vyplácet, aby to nebylo v rozporu s rozpočtovými pravidly, jež jsou daná zákonem.

"Každý krok, který vede k tomu, aby mladí lidé pracovali a rozvíjeli své schopnosti, je lepší než sedět doma na podporách," říká ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha. "Je to šance na získání zkušeností. Není to však řešení podstaty nezaměstnanosti, jen zmírnění jejích dopadů na jednu z nejcitlivějších skupin," upozorňuje Věra Fröhlichová, ředitelka Úřadu práce Praha 2.

Praktikantskými místy, na něž přispívá stát, řeší nezaměstnanost mladých většina zemí Evropské unie. Ve Velké Británii například po nástupu vlády premiéra Tonyho Blaira nemohou mladí lidé zůstávat doma na podporách, ale musí přijmout praktikantská místa. I díky tomuto kroku se na britských ostrovech v posledních letech podařilo snížit nezaměstnanost. Podobné je to také ve Francii. "V různých úřadech a institucích je takových míst řada.

Vláda se snaží, aby mladí za žádnou cenu nezůstali bez práce," říká Milan Vondráček, obchodní rada českého velvyslanectví v Paříži.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video