S hromadnými žalobami počítá programové prohlášení vlády, dosud není možné je v ČR podávat. Jejich zavedení by podle návrhu mělo výrazně ulehčit soudům, nyní zbytečně zatíženým opakovaným projednáváním stejných otázek, zrychlit soudní řízení a jejich účastníkům ušetřit náklady. Předpis nyní projedná Sněmovna.
Kabinet se k návrhu vrátil v pondělí po víc než měsíci, ministerstvo ho mezi tím na základě koaliční dohody zúžilo. Možnost podat hromadnou žalobu se má týkat jen spotřebitelských sporů. Hromadná řízení naopak nemá být možné vést například v případech, kdy podniky svým chováním poškozují životní prostředí.
Zavedení hromadných žalob do českého právního řádu má řadu kritiků, obávají se jejich zneužití. Hrozí podle nich například to, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Žaloby by pak mohly sloužit pro jejich zisk místo toho, aby byly nástrojem pro ochranu spotřebitelů. Některým kritikům návrhu se také nelíbí, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat nechce.
Když byl předpis naposledy na programu vlády, Hospodářská komora ministerstvo spravedlnosti vybízela, aby návrh úplně stáhlo. Podnikatelé si podle ní budou muset vytvářet rezervy na možné spory a budou méně investovat do inovací či mezd zaměstnanců.
Hromadné žaloby jen u spotřebitelských sporů. Justice osekala návrh zákona |
Podstatou hromadných žalob je to, že umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují takové výše, aby se lidem finančně vyplatilo je vymáhat, protože je převýší náklady na soud. Z toho těží nepoctivé subjekty, uvádí ministerstvo. Pokud lidé nároky vymáhají samostatně, je to také neefektivní. „Soudy jsou zcela zbytečně zatíženy opakovaným projednáváním stejných otázek, stejné případy jsou posuzovány různě,“ popisuje návrh nynější nedostatky.
Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová za ANO novinářům po jednání vlády řekla, že koaliční kompromis v podobě zúžení na spotřebitelské spory by mohl zákonu prospět.
„Myslím, že méně někdy znamená víc, je to svým způsobem dobře. Uvidíme, jak se v praxi osvědčí,“ uvedla. Předpis by podle ní mohl ušetřit „spoustu času“ a sejmout břemeno ze soudů. Vyzdvihla také to, že zákon nijak neovlivní státní rozpočet.
Podstatou hromadných žalob je to, že umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují takové výše, aby se lidem finančně vyplatilo je vymáhat, protože je převýší náklady na soud. Z toho těží nepoctivé subjekty, uvádí ministerstvo. Pokud lidé nároky vymáhají samostatně, je to také neefektivní.
„Soudy jsou zcela zbytečně zatíženy opakovaným projednáváním stejných otázek, stejné případy jsou posuzovány různě,“ popisuje návrh nynější nedostatky.
