Vláda proto vymýšlí plán, jak lidi donutit, aby se od řek odstěhovali. "Půjde o to, že stát lidem nabídne nějakou podporu, aby měli šanci se odstěhovat. Pokud nabídku nevyužijí a zůstanou v záplavovém pásmu, při další povodni už je to samozřejmě jen jejich záležitost," vysvětlil Martínek.
Zatím se kabinet nerozhodl, co přesně bude lidem nabízet, aby se přestěhovali. Například ministr zemědělství Jan Mládek navrhuje, aby stát od lidí domky vykoupil a oni si za peníze pořídili nové bydlení v bezpečnějších místech. Ministr zdravotnictví David Rath zase navrhuje, aby stát lidem dal náhradní pozemky.
"Jestli by to lidé využili? Záleží na tom, kolik by dostali peněz, jestli by to vůbec stačilo na přestěhování," říká starosta jihomoravského Podhradí Petr Čálek.
Stát se tak začíná chovat stejně jako komerční pojišťovny: některé se už dříve rozhodly, že dvakrát vyplavené domy už nebudou pojišťovat proti povodním.
Nový záměr vlády - buď se odstěhujete, nebo vám už příště nepomůžeme - se zdaleka nebude týkat všech lidí, kteří mají o povodních domky ve vodě. Kolika přesně, vláda zatím přesně neví.
Nejprve chce stát do roku 2010 postavit protipovodňová opatření - ministerstvo zemědělství má připravených 250 projektů po celé zemi za deset miliard korun.
Nabídku státu na pomoc s přestěhováním pak dostanou jen ti obyvatelé, které před ničivou záplavou neochrání ani nově postavená protipovodňová opatření. Jinak by se totiž musela přestěhovat třetina obyvatel Českých Budějovic nebo čtvrtina Olomouce.
Krajní řešení je vyvlastnění, říká ministr Martínek
Kdy vláda přestane lidem postiženým povodní vyplácet pomoc?Nejprve je nutné, aby stát udělal všechna protipovodňová opatření. To by se mohlo stihnout do roku 2010. Pak povodí zjistí, kde a co zaplaví voda. Pokud se přijde na to, že i přes veškerá opatření bude nějaká oblast stejně zaplavena, bude o tom stát nejprve lidi informovat. A nabídne jim nějakou podporu, aby měli šanci se odstěhovat.
Jak by to fungovalo?
Šlo by o místa, kde budou ohroženy životy a budou hrozit velké škody na majetku. O přesné podobě a pravidlech se bude teprve diskutovat, asi se schválí nějaký speciální program. O tom musí rozhodnout Poslanecká sněmovna. Musí to však být reálná nabídka. Pro ty lidi to není jednoduché. Něco opravit je leckde v jejich možnostech, ale postavit nové bydlení nemusí být pro mnohé vůbec jednoduché.
Bydlet v záplavové oblasti se už moc nevyplatí - pojišťovna dům nepojistí, stát s opravou také moc nepomůže...
Proto by měl dát stát pořádnou nabídku lidem, aby mohli svou situaci vyřešit. Je moc hezké říkat, že si to každý může vyřídit sám, že se může ze záplavové oblasti odstěhovat jinam, ale to mnohdy není možné. My jim musíme pomoc.
Jenže jak?
Nejsem schopen v tuto chvíli přesně říct, jak má podpora fungovat. Určitě to nebude sto procent nákladů na nové bydlení. Musí to však být tolik, aby majitel vůbec zvažoval, jestli to riziko zůstat v záplavové oblasti chce nést. Musí si sám spočítat, zda se mu nevyplatí přestěhovat na bezpečnější místo.
A pokud se rozhodne riziko podstoupit a finanční pomoc státu na přestěhování odmítne?
Pak už je to samozřejmě jeho záležitost, kdyby třeba za čtyři roky přišla další povodeň.
Vláda se chová jako komerční pojišťovny, které odmítají pojistit dvakrát zaplavené nemovitosti.
Ano. Vláda však nejprve bude chtít všude udělat preventivní protipovodňová opatření. V některých místech to však udělat nejde.
Někde tomu brání místní lidé, protože nechtějí za obcí poldry nebo hráze. Co s tím?
Tak se lidé chovají, když je voda daleko. Na té dnešní povodni je hrůza, že to nebylo nic mimořádného. Prostě byla poněkud tužší zima s větším množstvím sněhu. Je to vlastně jarní tání. Pro všechny je to velký důvod k přemýšlení.
Kromě pomoci se stěhováním chcete také část domů v záplavových oblastech vyvlastnit. Proč?
To je krajní řešení. Týká se to jen těch domů, které stojí v záplavové oblasti a ohrožují další lidi tím, že úplně přesměrují vylití vody. Tyto domky můžeme vykoupit ve veřejném zájmu.
